„Nakonec, bratři, přemýšlejte o všem, co je pravé, co si zasluhuje vážný zájem, co je správné, co je čisté, co je hodné lásky, o čem se mluví v dobrém, co je ctnostné a co je chvályhodné.“ (Filipanům 4:8, Překlad nového světa)

 „Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.“ (Filipanům 4:8, Český ekumenický překlad)

 Bohu není jedno, o čem lidé přemýšlí, protože to, o čem přemýšlíme, se promítá do našeho chování. (Žalm 19:14; Marek 7:20–23) Lidé, kteří chtějí dělat Bohu radost, proto nechtějí myslet na to, co se Bohu nelíbí, ale na to, co schvaluje.

 Tento verš popisuje, o čem by měl křesťan přemýšlet, a uvádí osm bodů.

•   „Co je pravé.“ To, co je „pravé“, je dobré a důvěryhodné. Jsou to například informace z Božího Slova, Bible. (1. Timoteovi 6:20)

•   „Co si zasluhuje vážný zájem.“ Tato slova se vztahují na to, co je opravdu důležité, a ne zbytečné, malicherné nebo povrchní. Jsou to věci, které křesťanovi pomůžou, aby dál dělal to, co je správné. (Titovi 2:6–8)

•   „Co je správné.“ Tato slova označují úmysly a jednání, které se řídí Božími normami, a ne tím, co za správné považují lidé. (Přísloví 3:5, 6; 14:12)

•   „Co je čisté.“ Tato slova se vztahují na myšlenky a pohnutky, které jsou mravně čisté, a to nejen v oblasti sexu, ale ve všech oblastech života. (2. Korinťanům 11:3)

•   „Co je hodné lásky.“ Jedná se o věci, které jsou pozitivní a vedou lidi k tomu, aby se měli rádi, a ne k nenávisti, zatrpklosti a sporům. (1. Petra 4:8)

•   „O čem se mluví v dobrém.“ Jedná se o věci, kterými si člověk získá dobrou pověst a uznání lidí, kteří mají úctu k Bohu. (Přísloví 22:1)

•   „Co je ctnostné.“ Jedná se o věci, které jsou z Božího pohledu morálně čisté. Jsou absolutně nezávadné. (2. Petra 1:5, 9)

•   „Co je chvályhodné.“ Tato slova se vztahují na věci, které si zaslouží uznání, a to zvlášť v Božích očích. Lidé by měli přemýšlet také o všem dobrém, co udělal Bůh. (Žalm 78:4)

 Svůj dopis křesťanům ve Filipech apoštol Pavel napsal, když byl v domácím vězení v Římě. Komentátoři Bible se ale shodují, že to je radostný dopis, protože je velmi pozitivní a plný vřelosti a lásky. (Filipanům 1:3, 4, 7, 8, 18; 3:1; 4:1, 4, 10)

 Pavel měl svoje duchovní bratry a sestry ve Filipech moc rád a chtěl, aby zažívali stejnou radost a pokoj jako on. (Filipanům 2:17, 18) V závěru svého dopisu je vybízel, aby se radovali, byli rozumní, stále se modlili a spoléhali na Boha a přemýšleli o věcech, které jim pomůžou mít vnitřní klid a pokojný vztah s Bohem. (Filipanům 4:4–9)

 Podívejte se na krátké video o knize Filipanům.