Výraz „milosrdný Samaritán“ pochází z příběhu, který vyprávěl Ježíš. Byl to příběh o muži, který nezištně pomohl někomu v nouzi. Ježíš tím chtěl ukázat, že dobrý člověk pomáhá druhým bez ohledu na to, z jakého prostředí nebo kultury pocházejí.

V tomto článku se dozvíte

•  O čem je podobenství o milosrdném Samaritánovi?

•  Proč Ježíš to podobenství vyprávěl?

•  Co se z toho příběhu máme naučit?

•  Kdo byli Samaritáni?

•  Je podobenství o milosrdném Samaritánovi skutečný příběh?

Příběh, který Ježíš vyprávěl, se dá shrnout takto: Nějaký Žid cestoval z Jeruzaléma do Jericha. Cestou ho přepadli lupiči. Okradli ho, zbili, a nechali ležet u cesty, aby zemřel.

Potom šel kolem jiný Žid – byl to kněz. A po něm ještě další Žid. I on byl náboženský představitel. Ale oba toho zraněného muže obešli. Vůbec mu nepomohli, i když byli stejné národnosti jako on.

Nakonec šel kolem člověk úplně jiné národnosti. Byl to Samaritán. (Lukáš 10:33; 17:16–18) Bylo mu toho zraněného muže líto, a tak se u něj zastavil, aby ho ošetřil. Ovázal mu rány a dovezl ho do hostince, kde se o něj celou noc staral. Příští den dal hostinskému peníze, aby se o zraněného dál postaral. Slíbil mu, že až se vrátí, doplatí mu další výdaje. (Lukáš 10:30–35)

Ježíš to podobenství vyprávěl muži, který si myslel, že jeho bližní jsou pouze lidé stejné rasy a náboženství jako on. Ježíš ho ale chtěl naučit, že to tak není. K jeho bližním patří i lidé jiné národnosti. (Lukáš 10:36, 37) Tento příběh je zapsaný do Bible proto, aby to pochopili všichni, kdo se chtějí líbit Bohu. (2. Timoteovi 3:16, 17)

Z příběhu vyplývá, že dobrý člověk má s lidmi nejen soucit, ale taky pro ně něco udělá. Když vidí, že někdo potřebuje pomoc, poskytne mu ji bez ohledu na to, z jaké ten člověk pochází kultury, jaké je rasy nebo národnosti. Opravdový bližní se chová k druhým tak, jak chce, aby se oni chovali k němu. (Matouš 7:12)

Samaritáni žili na území severně od Judeje. Mimo jiné to byli potomci pocházející ze smíšených manželství Židů a lidí z jiných národů.

V Ježíšově době už Boha uctívali úplně jinak než Židé. Uznávali sice prvních pět knih Mojžíšových, ale zbytek Hebrejských písem už většinou ne.

Mnozí Židé Samaritány pohrdali a vyhýbali se jim. (Jan 4:9) Slovo Samaritán dokonce někteří používali jako nadávku. (Jan 8:48)

Bible neříká, jestli se ty události doopravdy staly, nebo ne. Při svém vyučování ale Ježíš často mluvil o místech a zvycích, které lidé dobře znali. Tak pro ně bylo snazší pochopit hlavní myšlenku jeho vyprávění.

V příběhu o Samaritánovi je hodně historicky přesných údajů. Například:

• Cesta z Jeruzaléma do Jericha je přes 20 kilometrů dlouhá a v jednom úseku, dlouhém asi jeden kilometr, prudce klesá. Je tedy přesné, když tento záznam v Bibli uvádí, že člověk šel „z Jeruzaléma dolů do Jericha“. (Lukáš 10:30)

• V Jerichu bydleli kněží a Levité, kteří po této cestě do Jeruzaléma pravidelně chodili.

• Podél cesty často číhali lupiči, kteří přepadávali cestující, hlavně ty, kdo cestovali sami.