2. Paralipomenon 20:1–37
20 Potom proti Jehošafatovi vytáhli do boje Moabci,+ Ammonité+ a s nimi někteří Ammonci.*
2 Jehošafat dostal zprávu: „Vytáhlo proti tobě velké vojsko z kraje od moře,* z Edomu.+ Jsou v Chacacon-tamaru, tedy v En-gedi.“+
3 Jehošafat dostal strach. Rozhodl se hledat* Jehovu+ a vyhlásil v celém Judsku půst.
4 Obyvatelé Judska se shromáždili, aby se dotazovali Jehovy.+ Ze všech judských měst se přišli s Jehovou poradit.
5 Jehošafat se postavil mezi shromážděnými obyvateli Judska a Jeruzaléma před novým nádvořím Jehovova domu
6 a řekl:
„Jehovo, Bože našich praotců, nejsi snad Bohem v nebesích+ a nepanuješ nade všemi královstvími národů?+ Ve tvé ruce je síla a moc a nikdo před tebou neobstojí.+
7 Náš Bože, nevyhnal jsi snad obyvatele této země před svým lidem Izraelem a nedal jsi ji natrvalo potomkům* tvého přítele Abrahama?+
8 Usadili se v ní a postavili ti v ní svatyni pro tvé jméno.+ Řekli:
9 ‚Kdyby na nás přišlo neštěstí – válka, nepříznivý rozsudek, mor nebo hlad – a my bychom se postavili před tento dům a před tebe (protože v tomto domě je tvé jméno+) a ve své tísni bychom k tobě volali o pomoc, kéž nasloucháš a zachráníš nás.‘+
10 A teď jsou tu Ammonité, Moabci a obyvatelé hornatého kraje Seir.+ Když Izraelité vycházeli z Egypta, nedovolil jsi jim, aby je napadli. Vyhnuli se jim a nevyhladili je.+
11 A oni nám odplácejí tím, že nás přišli vyhnat z tvé země, kterou jsi nám dal jako dědictví.+
12 Náš Bože, nevykonáš nad nimi rozsudek?+ Proti tomu velkému vojsku, které táhne proti nám, jsme bezmocní. Nevíme, co máme dělat,+ a proto své oči upíráme k tobě.“+
13 Všichni Judejci stáli před Jehovou spolu se svými manželkami a dětmi,* včetně těch nejmenších.
14 Tehdy uprostřed shromáždění zapůsobil Jehovův duch na Jachaziela, syna Zecharjáše, syna Benajáše, syna Jeiela, syna Mattanjáše, Levitu ze synů Asafa.
15 Řekl: „Slyšte, celé Judsko a obyvatelé Jeruzaléma i ty, králi Jehošafate! Toto vám říká Jehova: ‚Nebojte se ani se neděste toho velkého vojska. Není to váš boj, ale Boží.+
16 Zítra proti nim vyjděte. Budou vystupovat průsmykem Cic a zastihnete je na konci údolí* před pustinou Jeruel.
17 V této bitvě nebudete muset bojovat. Zaujměte pozice, stůjte+ a sledujte, jak vás Jehova zachrání.+ Judsko a Jeruzaléme, nebojte se ani se neděste.+ Zítra proti nim vytáhněte a Jehova bude s vámi.‘“+
18 Nato se Jehošafat poklonil až k zemi a všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma padli před Jehovou na kolena a klaněli se Jehovovi.
19 Levité, kteří byli potomky Kehata+ a Koracha, pak vstali a velmi silným hlasem chválili Jehovu, Boha Izraele.+
20 Druhý den brzy ráno vstali a vydali se do pustiny Tekoa.+ Když odcházeli, Jehošafat se před ně postavil a zvolal: „Slyšte mě, Judejci a obyvatelé Jeruzaléma! Věřte Jehovovi, svému Bohu, a obstojíte. Věřte jeho prorokům,+ a zvítězíte.“
21 Když se Jehošafat poradil s lidem, vybral muže, aby zpěvem+ chválili Jehovu. Na sobě měli mít svaté roucho a měli jít před vojáky a zpívat: „Vzdávejte díky Jehovovi, protože jeho věrná láska trvá navěky.“+
22 Když začali radostně zpívat písně chvály, Jehova postavil zálohu proti Ammonitům, Moabcům a obyvatelům hornatého kraje Seir, kteří přitáhli proti Judsku, a ti začali jeden druhého pobíjet.+
23 Ammonité a Moabci napadli obyvatele hornatého kraje Seir+ a zabíjeli je, dokud je všechny nevyhladili. Když skoncovali s obyvateli Seiru, pozabíjeli se navzájem.+
24 Když Judejci přišli ke strážní věži v pustině+ a podívali se směrem k tomu vojsku, uviděli jen mrtvoly ležící na zemi.+ Nikdo nepřežil.
25 Jehošafat a jeho lid si pak šli pro kořist. Obrali je o tolik věcí, oblečení a cenností, že to nezvládli odnést.+ Kořisti bylo tolik, že ji odnášeli tři dny.
26 Čtvrtý den se shromáždili v údolí* Beraka a chválili* tam Jehovu. Tomu místu se proto až dodnes říká údolí Beraka.*+
27 Potom se všichni muži z Judska a Jeruzaléma v čele s Jehošafatem vrátili s radováním do Jeruzaléma, protože jim Jehova dal vítězství nad jejich nepřáteli.+
28 Vstoupili do Jeruzaléma s lyrami, harfami+ a trubkami+ a přišli do Jehovova domu.+
29 Když všechna království slyšela, že Jehova bojoval proti nepřátelům Izraele, dostali z Boha velký strach.+
30 V Jehošafatově království zavládl mír a Bůh mu dopřál odpočinek od všech okolních nepřátel.+
31 Jehošafat dál vládl nad Judskem. Bylo mu 35 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 25 let. Jeho matka se jmenovala Azuba a byla dcerou Šilchiho.+
32 Jednal jako jeho otec Asa.+ Řídil se jeho příkladem a dělal to, co je správné v Jehovových očích.+
33 Výšiny ale nezmizely.+ Lid se ještě v srdci nerozhodl, že bude uctívat Boha svých praotců.+
34 Ostatní události Jehošafatova života jsou od začátku do konce uvedené v záznamech Jehua,+ syna Chananiho,+ které se staly součástí Knihy izraelských králů.
35 Později judský král Jehošafat uzavřel spojenectví s izraelským králem Achazjášem, který jednal ničemně.+
36 Dohodl se s ním, že spolu budou vyrábět lodě na plavbu do Taršiše.+ Lodě stavěli v Ecjon-geberu.+
37 Eliezer, syn Dodavahua z Mareši, ale proti Jehošafatovi prorokoval: „Protože jsi uzavřel spojenectví s Achazjášem, Jehova zničí tvá díla.“+ A lodě ztroskotaly,+ takže do Taršiše plout nemohly.
Poznámky
^ Nebo možná „Meunité“.
^ Zjevně od Mrtvého moře.
^ Dosl. „zaměřil svůj obličej k hledání“.
^ Dosl. „semeni“.
^ Dosl. „syny“.
^ Nebo „říčního údolí, vádí“.
^ Nebo „nížině“.
^ Dosl. „žehnali“.
^ Znamená „požehnání“.
