Evangelium podle Jana 16:1–33
16 Tyto věci vám říkám, abyste neztratili víru.*
2 Lidé vás vyloučí ze synagogy.+ Dokonce přichází doba, kdy si každý, kdo vás zabije,+ bude myslet, že tím slouží* Bohu.
3 Budou to dělat, protože nepoznali ani Otce, ani mě.+
4 Říkám vám to, abyste si vzpomněli na má slova, až ta doba přijde.+
Na začátku jsem vám to neříkal, protože jsem byl s vámi.
5 Teď ale jdu k tomu, kdo mě poslal,+ a nikdo z vás se mě neptá: ‚Kam jdeš?‘
6 Ale kvůli tomu, co jsem vám řekl, naplnil vaše srdce smutek.+
7 Říkám vám však pravdu: Je to k vašemu dobru, že odcházím. Pokud totiž neodejdu, nepřijde k vám pomocník.*+ Pokud ale odejdu, pošlu vám ho.
8 Až přijde, dá světu přesvědčivé důkazy o hříchu, o tom, kdo jedná správně, a o soudu:
9 Nejdřív o hříchu,+ protože ve mě lidé nevěří,+
10 pak o tom, kdo jedná správně, protože jdu k Otci a už mě neuvidíte,
11 a také o soudu, protože vládce tohoto světa je už odsouzen.+
12 Ještě vám mám hodně co říct, ale teď to nejste schopni unést.
13 Ale až přijde on, duch pravdy,+ povede vás, abyste pochopili celou pravdu, protože nebude mluvit sám od sebe, ale bude říkat to, co slyší, a bude vám oznamovat to, co přijde.+
14 Ten mě oslaví,+ protože vám oznámí to, co přijme ode mě.+
15 Všechno, co má Otec, je moje.+ Proto jsem řekl, že vám duch oznámí to, co přijme ode mě.
16 Za chvilku mě už neuvidíte+ a za další chvilku mě uvidíte.“
17 Nato se někteří jeho učedníci začali jeden druhého ptát: „Co tím myslí, když nám říká ‚za chvilku mě neuvidíte a za další chvilku mě uvidíte‘ a ‚protože jdu k Otci‘?“
18 Ptali se: „Co myslí tím ‚za chvilku‘? Nevíme, o čem to mluví.“
19 Ježíš věděl, že se ho na to chtějí zeptat, a tak jim řekl: „Ptáte se jeden druhého, proč jsem řekl ‚za chvilku mě neuvidíte a za další chvilku mě uvidíte‘?
20 Řeknu vám pravdu: Budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat. Budete smutní, ale váš smutek se změní v radost.+
21 Když žena rodí, prožívá bolest,* protože přišel její čas. Ale když porodí, na svoje trápení už nevzpomíná, protože má radost, že se jí narodilo dítě.
22 Tak i vy teď prožíváte smutek, ale až se s vámi znovu uvidím, vaše srdce se bude radovat+ a tu radost vám nikdo nevezme.
23 Ten den se mě už nebudete na nic ptát. Ujišťuji vás, že pokud Otce o něco poprosíte v mém jménu, dá vám to.+
24 Doteď jste o nic neprosili v mém jménu. Proste, a dostanete, aby byla vaše radost úplná.
25 Zatím jsem s vámi o těchto věcech mluvil v přirovnáních. Přichází doba, kdy už k vám o Otci nebudu mluvit v přirovnáních, ale otevřeně.
26 Ten den budete Otce prosit v mém jménu. Tím nechci říct, že za vás budu prosit já.
27 Sám Otec vás totiž miluje, protože milujete mě+ a uvěřili jste, že jsem přišel od Boha.+
28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem do světa. Teď ze světa odcházím a vracím se k Otci.“+
29 Jeho učedníci řekli: „Teď mluvíš otevřeně a nepoužíváš přirovnání.
30 Teď si uvědomujeme, že víš všechno a nemusíš čekat, až se tě někdo zeptá. Proto věříme, že jsi přišel od Boha.“
31 Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte?
32 Přichází chvíle, a už přišla, kdy se rozprchnete každý do svého domu a necháte mě samotného.+ Ale já nejsem sám, protože je se mnou Otec.+
33 Řekl jsem vám to, abyste mým prostřednictvím měli pokoj.+ Ve světě budete mít těžkosti, ale buďte odvážní! Zvítězil jsem nad světem.“+
Poznámky
^ Nebo „nepadli“.
^ Nebo „prokazuje posvátnou službu“.
^ Nebo „utěšitel“.
^ Dosl. „smutek“.
