Jak ukončit bludný kruh nenávisti

„Milujte své nepřátele.“ (MATOUŠ 5:44)

PŘEDSTAVITELÉ dvou znepřátelených zemí se celé dny věnovali intenzivnímu mírovému jednání. Při těchto rozhovorech byl přítomen také prezident jedné mocné průmyslové země, který se svým velkým vlivem a diplomatickým uměním snažil napomoci, aby oba představitelé dospěli k dohodě. Výsledkem tohoto zoufalého úsilí však bylo v podstatě ještě větší zoufalství. Za několik týdnů potom se oba národy podílely na tom, co časopis Newsweek označil jako „nejhorší násilí, k jakému mezi nimi za posledních dvacet let došlo“.

Přes veškeré úsilí státních představitelů se nenávist mezi různými etnickými a národnostními skupinami ve světě stále nepodařilo vymýtit. Bludný kruh nenávisti, který je živen nevědomostí, fanatismem a propagandou, postupuje stále rychleji. Dnešní světoví vůdci marně hledají cestu k novým a lepším řešením a přitom nevidí, že nejlepší řešení je už dávno k dispozici — je to známé Kázání na hoře. V tomto kázání Ježíš Kristus vybízel své posluchače, aby žili v souladu s Božími cestami. V této souvislosti prohlásil slova citovaná v úvodu, totiž: „Milujte své nepřátele.“ Toto vybídnutí je nejen nejlepším řešením problému nenávisti a předsudků, ale také jediným účinným řešením.

Skeptici odmítají myšlenku lásky k nepřátelům jako beznadějně idealistickou a nepraktickou. Jestliže je ale nenávist naučeným chováním, není potom rozumné předpokládat, že se jí lze také odnaučit? Ježíšova slova tedy znamenají pro lidstvo skutečnou naději. Ukazují, že i s dlouhodobým nepřátelstvím lze skoncovat.

Uvažujme o tom, v jaké situaci byli v Ježíšově době jeho židovští posluchači. Své nepřátele nemuseli hledat daleko. Římská armáda, která ovládala tuto oblast, požadovala od Židů neúnosné daně, politicky s nimi manipulovala, utlačovala je a vykořisťovala. (Matouš 5:39–42) Někteří Židé dokonce mohli kvůli drobným neshodám, jež zůstaly nevyřešeny a dále v nich hlodaly, pokládat za nepřátele i své spoluobčany. (Matouš 5:21–24) Mohl Ježíš skutečně očekávat, že jeho posluchači budou milovat lidi, kteří jim tolik ubližovali?

Co znamená ‚milovat‘ někoho

Především si uvědomte, že výrazem „milujte“ Ježíš nemyslel ten druh náklonnosti, který může existovat mezi blízkými přáteli. Řecké slovo pro lásku, které je použito u Matouše 5:44, pochází ze slova a·ga’pe. Význam tohoto slova je láska založená na zásadách. Neznamená nutně vřelou náklonnost. Tato láska je vedena spravedlivými zásadami, a proto člověka podněcuje k tomu, aby hledal nejlepší zájmy druhých bez ohledu  na to, jak se tito lidé chovají. Láska a·gaʹpe tudíž může překlenout osobní nepřátelství. Tuto lásku projevil i Ježíš, když na římské vojáky, kteří ho pověsili na kůl, nesvolával zlo, ale modlil se: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ (Lukáš 23:34)

Je tedy realistické očekávat, že svět Ježíšovo učení ve velkém měřítku přijme a že lidé začnou jeden druhého milovat? Ne, protože Bible ukazuje, že tento svět se dál bude střemhlav řítit do katastrofy. „Ale ničemové a podvodníci budou postupovat od špatného k horšímu,“ předpovídá 2. Timoteovi 3:13. Nicméně z tohoto bludného kruhu nenávisti se mohou jednotlivci vymanit tím, že prostřednictvím biblického studia budou důkladně poučeni o spravedlivých zásadách. Zprávy jasně ukazují, že díky tomu se mnoho lidí naučilo odolávat záplavě nenávisti kolem nich. Podívejme se na několik případů ze skutečného života.

Učí se milovat druhé

Ve věku třinácti let byl José jako člen teroristické skupiny zapleten do partyzánských bojů. * Učili ho nenávidět lidi, kteří byli údajně odpovědni za nespravedlnost kolem něj. Pokud to šlo, měl za cíl je odstranit. José viděl, že velmi mnoho jeho kamarádů padlo, a to jej naplnilo pocity hořkosti a touhy po pomstě. Při výrobě granátů se sám sebe ptal: ‚Proč je tolik utrpení? Pokud Bůh existuje, vidí to vůbec?‘ Mnohokrát ze zmatku a sklíčenosti plakal.

José se nakonec dostal do kontaktu s místním sborem svědků Jehovových. Na prvním sborovém shromáždění, které navštívil, si ihned všiml láskyplné atmosféry, jež tam panovala. Každý z přítomných jej vřele a přátelsky pozdravil. Později v rozhovorech na námět „Proč Bůh připouští ničemnost?“ dostal odpověď právě na ty otázky, které si kladl. *

 Větší biblické poznání časem vedlo Josého k tomu, aby svůj život a způsob smýšlení změnil. Poznal, že „kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Každý, kdo nenávidí ..., je zabiják, a ... žádný zabiják v sobě trvale nemá věčný život.“ (1. Jana 3:14, 15)

Ukázalo se však, že zpřetrhat pouta s bývalými kamarády bude velmi těžké. Sledovali jej pokaždé, když šel do sálu Království svědků Jehovových. Někteří z nich se dokonce zúčastnili několika shromáždění, aby pochopili, co u Josého způsobilo takovou změnu. Jakmile se přesvědčili, že není zrádce ani pro ně není nebezpečný, nechali ho být. V sedmnácti letech byl José pokřtěn jako svědek Jehovův. Brzy začal kázat celodobě. Místo aby plánoval úkladné zabíjení lidí, přináší jim poselství lásky a naděje.

Odstraňují etnické bariéry

Mohou příslušníci etnických skupin odstranit bariéry nenávisti, které je rozdělují? Uvažujme o amharsky mluvící skupině svědků Jehovových v Londýně v Anglii. Tvoří ji asi 35 lidí — z toho je 20 Etiopů a 15 Eritrejců. V pokoji a jednotě společně uctívají Boha, přestože v Africe nedávno probíhaly mezi Eritrejci a Etiopy ostré boje.

Jednomu etiopskému svědkovi doma říkávali: ‚Nikdy nedůvěřuj Eritrejcům!‘ Nyní však svým eritrejským spolukřesťanům nejen důvěřuje, ale nazývá je bratry a sestrami. Ačkoli tito Eritrejci běžně mluví jazykem tigriňa, rozhodli se, že se naučí amharštinu — jazyk svých etiopských bratrů —, aby mohli společně studovat Bibli. To je přece nádherné svědectví o síle zbožné lásky, která je „dokonalým poutem jednoty“! (Kolosanům 3:14)

Nezabývají se minulostí

Co však v případě, že se s někým nelidsky zacházelo? Je snad normální, že takový člověk cítí ke svým mučitelům nepřátelství? Uvažujme o Manfredovi, svědkovi z Německa. Šest let života strávil v komunistickém vězení jenom kvůli tomu, že byl svědek Jehovův. Cítil někdy ke svým utlačovatelům nenávist nebo měl touhu se jim pomstít? „Ne,“ zněla jeho odpověď. Podle německých novin Saarbrücker Zeitung Manfred vysvětlil:  „Jedná-li člověk nespravedlivě nebo oplácí-li nespravedlnost..., spouští tím bludný kruh, který vede k další nespravedlnosti.“ Manfred zjevně uplatnil slova Bible: „Nikomu neodplácejte zlé zlým. ... Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem.“ (Římanům 12:17, 18)

Svět bez nenávisti

Svědkové Jehovovi o sobě netvrdí, že jsou v tomto ohledu dokonalí. Často zjišťují, že skončit s nepřátelstvím a nenávistí není snadné. Znamená to, že se ve svém životě vytrvale a opravdově snaží uplatňovat biblické zásady. Celkem vzato však svědkové Jehovovi jsou živým příkladem toho, že Bible má moc bludný kruh nenávisti ukončit. Prostřednictvím programu domácích biblických studií svědkové Jehovovi pomáhají každý rok tisícům lidí, aby se osvobodili ze zajetí rasismu a fanatismu. * (Viz rámeček „Biblické rady pomáhají odstranit nenávist“.) Jejich úspěch je jen předběžnou ukázkou toho, jaké výsledky bude mít celosvětový vzdělávací program, který brzy napomůže tomu, aby nenávist a její příčiny byly odstraněny úplně. Tento budoucí vzdělávací program bude probíhat pod dohledem Božího Království neboli celosvětové vlády. Ježíš nás ve své vzorové modlitbě učil, abychom se o toto Království modlili, když řekl: „Ať přijde tvé království.“ (Matouš 6:9, 10)

Bible slibuje, že pod dohledem této nebeské vlády ‚bude země jistě naplněna poznáním Jehovy‘. (Izajáš 11:9; 54:13) Potom dojde k celosvětovému splnění často citovaných slov proroka Izajáše: „[Bůh] jistě vykoná soud mezi národy a urovná záležitosti vzhledem k mnoha lidem. A budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Izajáš 2:4) A tak Bůh sám jednou provždy prolomí bludný kruh nenávisti.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 11]

Biblické rady pomáhají odstranit nenávist

● „Z jakého zdroje jsou války a z jakého zdroje jsou boje mezi vámi? Nejsou z tohoto zdroje, totiž z vašich dychtivostí po smyslné rozkoši, které působí rozpor ve vašich údech?“ (Jakub 4:1) Konfliktům s jinými lidmi lze často zabránit tím, že se naučíme potlačovat své sobecké touhy.

● „Nebudete s osobním zájmem upírat oči jen na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních.“ (Filipanům 2:4) Další způsob, jak odstranit zbytečné konflikty, je ten, že zájmy druhých budeme klást před své vlastní.

● „Zanech hněvu a opusť vztek; nerozpaluj se, jen abys činil zlo.“ (Žalm 37:8) Můžeme a musíme ovládat své destruktivní sklony.

● „Bůh ... udělal z jednoho člověka každý lidský národ, aby bydleli na celém zemském povrchu.“ (Skutky 17:24, 26) Je nelogické, aby měl člověk pocit nadřazenosti nad lidmi jiné rasy, protože všichni patříme do stejné lidské rodiny.

● ‚Nic nedělejte ze svárlivosti ani ze samolibosti, ale s ponížeností mysli považujte ostatní za sobě nadřazené.‘ (Filipanům 2:3) Je pošetilé dívat se svrchu na jiné lidi — oni totiž často mají vlastnosti a schopnosti, které my nemáme. Žádná rasa ani kultura nemá monopol jen na dobré věci.

● „Pokud k tomu tedy máme příhodný čas, skutečně konejme dobro všem.“ (Galaťanům 6:10) To, že se jednoduše chopíme iniciativy a budeme přátelští a vstřícní k jiným lidem bez ohledu na jejich rasu nebo kulturu, nám velmi pomůže, abychom překonali komunikační přehrady a zabránili nedorozumění.

[Obrázky na straně 8 a 9]

Etiopští a eritrejští svědkové se spolu pokojně podílejí na uctívání Boha

[Obrázek na straně 10]

Manfred, který přežil komunistické vězení, se nenechal ovládnout nenávistí

[Obrázek na straně 10]

Bible pomáhá odstranit bariéry, které lidi rozdělují