4. klíč: Úcta

‚Ať je od vás odňat jekot a utrhačná řeč.‘ (Efezanům 4:31)

Jak se projeví. Jak v rodině, kde jsou problémy, tak i v té šťastné občas vzniknou neshody. V té šťastné si o nich ale její členové dokážou promluvit bez sarkasmu, urážek a zraňujících slov. Každý člen rodiny jedná s druhými tak, jak chce, aby oni jednali s ním. (Matouš 7:12)

Proč je to důležité. Slova mohou mít podobně jako zbraně ničivý účinek. Jedno biblické přísloví říká: „Lepší je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou.“ (Přísloví 21:19, Ekumenický překlad) To samozřejmě platí i o svárlivém muži. A rodičům Bible radí: „Nepopouzejte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ (Kolosanům 3:21) Děti, které jsou neustále kritizovány, mohou mít pocit, že se rodičům nikdy nezavděčí. A možná se o to časem i přestanou snažit.

Vyzkoušejte. Pomocí následujících otázek můžete zjistit, jak je na tom s projevováním úcty vaše rodina.

▪ Končí u nás doma hádky většinou tak, že jeden z nás naštvaně odejde z místnosti?

▪ Když mluvím s partnerem nebo s dětmi, používám urážlivá slova, jako například „blbec“, „debil“ nebo něco podobného?

▪ Vyrůstal(a) jsem v prostředí, kde se takto mluvilo běžně?

Dejte si předsevzetí. Přemýšlejte o jedné nebo dvou věcech, které vám pomohou mluvit s druhými uctivěji. (Návrh: Místo abyste obviňovali druhého, řekněte, jak to působí na vás. Například místo „ty vždycky . . .“ můžete říct „mrzí mě, když . . .“.)

Co kdybyste o svém cíli řekli partnerovi? Za tři měsíce se ho zeptejte, zda jste se v tom ohledu nějak zlepšili.

Přemýšlejte o tom, jaké hranice si můžete určit, abyste svým dětem slovně neubližovali.

Co kdybyste se dětem omluvili, pokud jste s nimi mluvili hrubě nebo sarkasticky?

[Obrázek na straně 6]

Stejně jako vlny oceánu mohou podemlít i mohutnou skálu, hrubá slova mohou narušit jednotu v rodině