Vánoční strom v předkřesťanské době

NA MNOHA místech světa je věčně zelený vánoční strom známým symbolem náboženských svátků i komerce. Jeho náboženský původ však sahá hluboko do historie lidstva.

Dostatek důkazů lze najít v provincii Bohuslän na západním pobřeží Švédska a v nedaleké norské provincii Østfold. Na asi 5 000 různých místech bylo v těchto oblastech nalezeno více než 75 000 skalních rytin, z nichž některé zobrazují právě stálezelené stromy. Archeologové říkají, že většina z nalezených rytin byla vytvořena v období od roku 1800 do roku 500 př. n. l. *

Tyto pozoruhodné rytiny odhalují některé náboženské představy lidí, kteří žili dlouhou dobu před narozením Ježíše z Nazaretu. Řada výzkumníků zastává názor, že v oblastech, kde se nyní rozkládá Švédsko a Norsko, byly věčně zelené stromy, například smrk, v dřívějších dobách posvátnými symboly.

Proč lidé žijící v pobřežních oblastech dalekého severu na svých rytinách zobrazovali smrky? Podle některých odborníků to mohlo být částečně kvůli tomu, že v předkřesťanském období, kdy rytiny vznikaly, byl tento strom očividně něčím neobvyklým. Je pochopitelné, že strom, který zůstával zelený neboli „živý“, když ostatní stromy v chladném počasí jakoby umíraly, musel být záhadou.

Stromy byly symbolem života, přežití a nesmrtelnosti v mnoha kulturách na celém světě. I tato skutečnost nám pomáhá pochopit, proč vyobrazení stromů, které jednoznačně připomínají stálezelené smrky, byla vyrývána do kamene v oblastech Bohuslänu a Østfoldu mnoho staletí před tím, než se tam tento strom začal běžně vyskytovat.

Kniha Rock Carvings in the Borderlands (Skalní rytiny v pohraničí), vydaná ve spolupráci se Švédským národním památkovým ústavem, uvádí: „Vyobrazení stromů na skalních rytinách ukazují, že už v době bronzové byla oblast jižní Skandinávie nábožensky a kulturně propojena s celou Evropou a rozsáhlými oblastmi Asie. Náboženství a kosmologie odpovídaly potřebám lidí, jejichž zdrojem obživy bylo zemědělství a chov zvířat. Obvykle uctívali stejné bohy, jen jejich jména se různila.“

Brožura The Rock Carving Tour (Prohlídka skalních rytin), vydaná bohuslänským muzeem, dále vysvětluje: „Tvůrcům rytin nešlo o to, zobrazovat každodenní život. Domníváme se, že tato vyobrazení byla určitou formou modlitby a vzývání bohů.“ Brožura  pokračuje: „Náboženské názory byly spjaty s věčným koloběhem života, s plodností, smrtí a znovuzrozením.“

O jedné výjimečné sbírce umělecky ztvárněných symbolů, které byly vytvořeny dlouho před tím, než se začalo v severní Evropě používat písmo, švédská Národní encyklopedie (Nationalencyklopedin) uvádí: „Rytiny, jež nápadně často obsahují sexuální motivy, ukazují, jak důležitou součást náboženství seveřanů tvořil v době bronzové kult plodnosti.“

Zvyky spojené se stálezelenými stromy se rozšířily a staly se součástí života lidí na mnoha místech světa. Encyclopædia Britannica se o vánočním stromku vyjádřila takto: „Uctívání stromů bylo u pohanů v Evropě běžnou záležitostí a pokračovalo i po jejich obrácení na křesťanství.“ Zachovalo se v podobě různých rituálů a tradic včetně „zvyku . . . umístit vánoční strom u vchodu nebo uvnitř domu během svátků zimního slunovratu“.

Základ pro současnou popularitu stálezeleného stromu položila v roce 1841 britská královská rodina, když si při oslavě Vánoc ozdobila smrk. Dnešní vánoční strom je známý po celém světě a poptávka po milionech přírodních a umělých stromků nemá konec. Skandinávské skalní rytiny zatím poskytují tiché svědectví, doslova vytesané do kamene, že kořeny vánočního stromu sahají do předkřesťanské doby.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 12]

Skalní rytiny naznačují, že pohanské uctívání stálezeleného stromu začalo dlouho před narozením Krista.

[Obrázky na straně 13]

Skalní rytiny zobrazující stromy byly nalezeny na těchto místech ve Švédsku: (1) Torsbo, (2) Backa a (3) Lökeberg

[Podpisek]

S laskavým svolením Stiftelsen för dokumentation av Bohusläns hällristningar