„AUTOBUS může odjet, ale ten Číňan tady zůstane!“ Tahle slova zaslechla Alexandra, když seděla v autobuse, který čekal na hranicích mezi dvěma jihoamerickými státy. Vystoupila, aby se podívala, co se děje. Uviděla mladého Číňana, jak se lámanou španělštinou snažil vysvětlit svoji situaci muži, který prováděl hraniční kontrolu. Alexandra už nějakou dobu chodila na shromáždění svědků Jehovových v čínštině, a tak se nabídla, že bude tlumočit.

Muž říkal, že je tam legálně, ale že ho okradli a vzali mu všechny doklady a peníze. Pracovník hraniční kontroly tomu nejdřív nevěřil, a dokonce obvinil Alexandru, že je zapletená do převádění lidí přes hranice. Nakonec jeho vysvětlení přijal, ale dal mu pokutu za to, že u sebe nemá doklady. Protože muž byl bez peněz, Alexandra mu nabídla, že mu půjčí 20 dolarů. Nevěděl, jak jí má poděkovat, a říkal, že jí vrátí víc než 20 dolarů. Alexandra vysvětlila, že mu nepůjčila proto, aby z toho něco měla, ale protože je ráda, že může udělat správnou věc. Dala mu nějaké publikace založené na Bibli a povzbudila ho ke studiu Bible se svědky Jehovovými.

Je krásné slyšet o tom, když je někdo štědrý k neznámému člověku. Něco takového lidé samozřejmě dělají bez ohledu na to, k jakému patří náboženství, nebo i když se k žádnému nehlásí. Byli byste i vy ochotní se v takové situaci zachovat nesobecky a někomu pomoct? Je dobré se nad tím zamyslet, protože Ježíš řekl, že „větší radost je dávat než dostávat“. (Skutky 20:35, Slovo na cestu) Tímto tématem se zabývají i vědecké výzkumy, při kterých bylo zjištěno, že když člověk dává druhým, prospívá mu to. Podívejme se v jakých ohledech.

Ze zkušeností vyplývá, že dávání a pocit štěstí jdou často ruku v ruce. Apoštol Pavel napsal: „Bůh ... miluje toho, kdo dává rád.“ Mluvil tu o křesťanech, kteří dali štědré dary, aby pomohli svým spoluvěřícím v těžké situaci. (2. Korinťanům 8:4; 9:7, Slovo na cestu) Pavel neříkal, že dávali, protože byli šťastní, ale že byli šťastní právě proto, že mohli dávat.

Z jedné studie vyplynulo, že když někomu něco dáme, „aktivují se v našem mozku oblasti, které souvisejí s příjemnými pocity, se vztahy s druhými a s důvěrou. Vede to k tomu, že uvnitř cítíme hřejivý pocit.“ Jiná studie uvedla, že „když dá člověk peníze někomu jinému, vede to k větší spokojenosti, než kdyby je utratil sám“.

Měli jste někdy pocit, že jste v situaci, kdy toho pro druhé moc udělat nemůžete? Zažít radost z dávání ale může úplně každý. Když dáváme ze správné pohnutky, částka není důležitá. Jedna žena, která je svědkem Jehovovým, poslala  vydavatelům tohoto časopisu finanční dar a napsala: „Celá léta jsem si mohla dovolit dávat v sále Království jen velmi malou částku. Jehova mi toho ale dal na oplátku mnohem víc. ... Moc vám děkuju. Jsem moc ráda, že jsem mohla přispět.“

Peníze samozřejmě nejsou to jediné, co člověk může druhým dát.

V Bibli se píše: „Dobrosrdečný člověk prospívá druhým i sobě, kdežto nemilosrdný trápí sám sebe.“ (Přísloví 11:17, Slovo na cestu) Laskaví lidé jsou štědří – rádi věnují druhým například svůj čas a energii a zajímají se o ně. Takový přístup k životu člověku prospívá v mnoha ohledech, v neposlední řadě má dobrý vliv na zdraví.

Z různých studií je vidět, že ti, kdo rádi pomáhají druhým, snadněji zvládají bolestivé zdravotní obtíže a jsou na tom líp i po psychické stránce. Obecně mívají lepší zdraví. Štědrost pomáhá i těm, kdo mají chronické zdravotní problémy, jako například roztroušenou sklerózu nebo HIV. Taky se zjistilo, že když alkoholici, kteří se snaží svojí závislosti zbavit, dělají něco pro druhé, jsou podstatně méně deprimovaní a mají větší šanci, že se už k pití nevrátí.

Ukázalo se totiž, že „když člověk projevuje soucit, laskavost a štědrost, nedává prostor negativním pocitům“. Dávání taky může přispět ke snížení stresu a krevního tlaku. A když lidé, kterým zemřel manželský partner, pomáhali druhým, dokázali se se zármutkem vypořádat rychleji.

Není tedy pochyb o tom, že dávání je pro člověka prospěšné.

Ježíš povzbudil své učedníky: „Mějte ve zvyku dávat, a lidé vám budou dávat. Nasypou vám do klína znamenitou míru, stlačenou, setřesenou a překypující. Jakou mírou totiž odměřujete vy, takovou mírou budou na oplátku měřit vám.“ (Lukáš 6:38) Když budete k druhým štědří, je pravděpodobné, že budou vděční a taky štědrost projeví. Dávání tedy přispívá k dobré spolupráci a hezkým vztahům.

Odborníci, kteří se zabývají mezilidskými vztahy, si všimli, že „nesobečtí lidé svým chováním motivují druhé, aby dělali totéž“. Dokonce „i když lidé jenom čtou o mimořádných projevech laskavosti, způsobuje to, že jsou štědřejší“. Podle jedné studie může proto „každý člověk ovlivnit desítky, nebo i stovky lidí, i když některé z nich vůbec nezná, ani se nikdy nepotkali“. Jinými slovy, i jen jeden projev štědrosti může způsobit řetězovou reakci a šířit se z jednoho člověka na druhého. Líbilo by se vám  žít mezi lidmi, kteří se tak chovají? Čím víc tedy budou lidé k druhým štědří, tím lepší výsledky to bude mít.

Je to vidět i z jednoho zážitku na Floridě. Skupina svědků Jehovových pomáhala při humanitárních pracích po ničivém hurikánu. Zatímco čekali na dovoz materiálu u domu, který měli opravovat, všimli si, že jeden ze sousedů má zničený plot, a tak se nabídli, že mu ho opraví. Ten muž později do světového ústředí svědků Jehovových napsal: „Opravdu moc děkuju! Byli to jedni z nejpříjemnějších lidí, jaké jsem kdy potkal.“ Motivovalo ho to k tomu, aby poslal štědrý dar na podporu toho, co nazval jako úžasná práce svědků.

Z jednoho vědeckého výzkumu vyplynulo zajímavé zjištění, že „lidé mají přirozený sklon k tomu, aby druhým pomáhali“. Podle této studie se děti „chovají nesobecky dokonce ještě před tím, než se naučí mluvit“. Proč to tak je? Odpověď se dozvídáme z Bible, kde se píše, že lidé jsou vytvořeni „k obrazu Božímu“. (1. Mojžíšova 1:27) Znamená to, že dokážeme projevovat stejné vlastnosti jako Bůh.

Právě štědrost patří mezi úžasné vlastnosti našeho stvořitele, Boha Jehovy. Dal nám život a taky všechno, co potřebujeme k tomu, abychom byli spokojení. (Skutky 14:17; 17:26–28) S naším nebeským Otcem a tím, co pro nás pro lidi chystá, se můžeme seznámit na stránkách jeho Slova, Bible. V této knize se taky můžeme dozvědět, že už udělal něco pro to, abychom mohli mít krásnou naději do budoucnosti. * (1. Jana 4:9, 10) Bůh Jehova je tedy tím největším příkladem štědrosti a my jsme stvořeni k jeho obrazu. Není proto divu, že když ho budeme v dávání druhým napodobovat, bude to mít dobrý vliv na náš život a Bohu se to bude líbit. (Hebrejcům 13:16)

A jak dopadl příběh, který byl na začátku tohoto článku? Jeden spolucestující Alexandře řekl, že těch 20 dolarů byly vyhozené peníze. Muž, kterému pomohla, ale kontaktoval svoje přátele ve městě, kam autobus jel, a dluh hned splatil. Navíc dal na to, co mu Alexandra řekla, a začal studovat Bibli. Alexandra byla nadšená, když se s ním o tři měsíce později potkala v Peru na sjezdu svědků Jehovových v čínštině. Ten muž byl Alexandře za to všechno tak vděčný, že pozval ji a ty, kdo s ní na sjezd cestovali, do svojí restaurace.

Když je člověk štědrý a pomáhá druhým, má z toho velkou radost. Navíc díky tomu může pomoct druhým poznat Boha Jehovu, od kterého všechny dobré věci máme. (Jakub 1:17) Přináší dávání radost i vám?