1., 2. a) Jaké problémy dnes řeší mnoho cizinců? (Viz úvodní obrázek.) b) K čemu nás Bible vybízí a jaké otázky vznikají?

PŘED víc než třiceti lety Osei, ^[1] který tehdy nebyl svědek Jehovův, přijel z Ghany do Evropy. Vzpomíná: „Brzy jsem si uvědomil, že tady většinu lidí nezajímám. Další šok jsem měl z počasí. Když jsem odcházel z letiště a poprvé v životě mi byla zima, rozbrečel jsem se.“ Kvůli jazykové bariéře nemohl Osei přes rok najít pořádnou práci. Taky se mu stýskalo po domově a cítil se osamělý.

² Představ si v takové situaci sebe. Jak bys chtěl, aby se k tobě druzí chovali? Asi bys byl rád, kdyby tě lidé v sále Království srdečně přivítali, bez ohledu na to, jaké jsi národnosti nebo jakou máš barvu pleti. Bible křesťany vybízí: „Nezapomínejte na laskavost k cizincům.“ (Hebr. 13:2, ppč.) Uvažujme teď proto o následujících otázkách: Jak se na cizince dívá Jehova? Proč možná musíme svůj názor na  cizince změnit? A jak můžeme lidem z jiného prostředí pomoct, aby se v našem sboru cítili dobře?

3., 4. Jak se podle 2. Mojžíšovy 23:9 měli Izraelité chovat k cizincům a proč?

³ Potom co Jehova vysvobodil Izraelity z otroctví v Egyptě, jim dal zákony, které je měly naučit projevovat laskavost lidem z jiných národů, kteří se k nim připojili. (2. Mojž. 12:38, 49; 22:21) Cizinci bývají v nevýhodě, a tak se o ně Jehova už v minulosti s láskou staral. Například mohli paběrkovat na polích. (3. Mojž. 19:9, 10)

⁴ Jehova nechtěl, aby Izraelité brali na cizince ohled jenom proto, že jim to přikázal. Chtěl, aby se vcítili do jejich situace. (Přečti 2. Mojžíšovu 23:9.) Připomněl jim, že „sami . . . poznali život přistěhovalců“. (Bible21) Ještě než je Egypťané zotročili, vyhýbali se jim, protože se cítili rasově nadřazení a měli náboženské předsudky. (1. Mojž. 43:32; 46:34; 2. Mojž. 1:11–14) Izraelité poznali, jak trpký je život přistěhovalců, a Jehova od nich očekával, že se k cizincům budou chovat jako k vlastním. (3. Mojž. 19:33, 34)

5. Co nám pomůže projevovat cizincům podobný zájem jako Jehova?

⁵ Jehova se nezměnil. Když tedy cizinci přijdou na naše shromáždění, měli bychom pamatovat na to, že se o ně zajímá. (5. Mojž. 10:17–19; Mal. 3:5, 6) Zamysli se nad tím, s jakými problémy se možná setkávají. Může to být diskriminace nebo jazyková bariéra. Hledej způsoby, jak jim projevit laskavost a pomoct jim, aby se cítili dobře. (1. Petra 3:8)

6., 7. Z čeho je vidět, že se křesťané v prvním století naučili překonávat hluboce zakořeněné předsudky?

⁶ Křesťané v prvním století se naučili překonávat hluboce zakořeněné předsudky, které byly mezi Židy rozšířené. O Letnicích roku 33 n. l. křesťané v Jeruzalémě projevili pohostinnost cizincům, kteří krátce předtím přijali křesťanství. (Sk. 2:5, 44–47) Z toho, jakou lásku dali tito křesťané najevo svým spoluvěřícím z jiných zemí, je vidět, že pochopili, co je to „pohostinnost“. Toto slovo totiž znamená „láska k cizincům“.

⁷ Jak ale křesťanů v prvním století přibývalo, vznikla situace, ve které se diskriminace přece jen objevila. Řecky mluvící Židé si stěžovali, že se nespravedlivě jedná s jejich vdovami. (Sk. 6:1) Aby se tento problém vyřešil, apoštolové vybrali sedm mužů, kteří měli zajistit, že se se všemi bude jednat stejně. Všichni tito muži měli řecká jména. Apoštolové tak možná chtěli zmírnit napětí kvůli původu, které v té době mezi křesťany mohlo být. (Sk. 6:2–6)

8., 9. a) Jaké otázky ti pomůžou zjistit, jestli v sobě máš nějaké předsudky nebo pocit hrdosti na svůj národ? b) Co musíme ze svého srdce vykořenit? (1. Petra 1:22)

⁸ Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, na každého z nás působí prostředí, ve kterém žijeme. (Řím. 12:2) Kromě toho možná slýcháme, jak se naši kolegové, spolužáci nebo jiní lidé v našem okolí pohrdavě vyjadřují o těch, kdo pocházejí z jiné země nebo mají jinou barvu pleti. Jak moc tě takové předpojaté názory ovlivňují? A jak reaguješ,  když si někdo dělá legraci z vašeho národa – možná tím, že zveličuje určité rysy charakteristické pro vaši kulturu?

⁹ I apoštol Petr měl nějakou dobu předsudky vůči lidem, kteří nebyli židovského původu, ale postupně se těchto negativních pocitů dokázal zbavit. (Sk. 10:28, 34, 35; Gal. 2:11–14) Pokud si u sebe všimneš sebemenších sklonů k předsudkům nebo hrdosti na svůj národ, měl bys vyvinout cílené úsilí, abys je ze svého srdce vykořenil. (Přečti 1. Petra 1:22.) Co ti v tom může pomoct? Uvažuj o tom, že bez ohledu na svůj původ jsme všichni nedokonalí a nezasloužíme si záchranu. (Řím. 3:9, 10, 21–24) Proč si tedy o sobě myslet, že jsme něco víc než druzí? (1. Kor. 4:7) Měli bychom mít stejný názor jako apoštol Pavel, který pomazaným křesťanům řekl: „Již nejste cizími lidmi a cizími usedlíky, ale jste spoluobčané svatých a členové Boží domácnosti.“ (Ef. 2:19) Když se budeme upřímně snažit překonat předsudky vůči lidem, kteří pocházejí z jiného prostředí, pomůže nám to obléknout si novou osobnost. (Kol. 3:10, 11)

10., 11. Jak Boaz napodobil Jehovův postoj k cizincům?

¹⁰ Mužem, který napodobil Jehovův postoj k cizincům, byl bezpochyby Boaz. Projevil to tím, jak se zachoval k Moabce Rut. Když se během sklizně přišel podívat na svá pole, všiml si, jak tato cizinka pilně paběrkuje za jeho ženci. Když se dozvěděl, že se nejdřív dovolila – přestože na paběrkování měla plné právo – silně to na něj zapůsobilo a umožnil jí, aby sbírala obilí i mezi snopy. (Přečti Rut 2:5–7, 15, 16.)

¹¹ Z rozhovoru, který následoval, bylo vidět, že Boazovi není vůbec jedno, v jak svízelné situaci tato cizinka je. Tušil, že by ji na poli mohli obtěžovat muži, kteří tam pracovali, a tak ji vybídl, aby se přidala k ostatním mladým ženám. Také zajistil, aby stejně jako najatí dělníci dostala dost jídla a vody. Navíc s ní nemluvil povýšeně, ale uctivě a povzbudivě. (Rut 2:8–10, 13, 14)

12. Jak může na cizince zapůsobit laskavost?

¹² Na Boaze zapůsobilo nejen to, že Rut projevila svojí tchyni Noemi nesobeckou lásku, ale také to, že začala uctívat Jehovu. Boazova laskavost byla vlastně projevem věrné lásky „Jehovy, Boha Izraele, pod jehož křídla . . . přišla hledat útočiště“. (Rut 2:12, 20; Přísl. 19:17) Podobně i dnes můžou díky našemu laskavému jednání „lidé všeho druhu“ poznat biblickou pravdu a pocítit, že je Jehova miluje. (1. Tim. 2:3, 4)

13., 14. a) Proč bychom se měli snažit vítat cizince na shromáždění? b) Jak můžeš překonat rozpaky, když si máš povídat s někým z jiné kultury?

¹³ Laskavost k cizincům, kteří přijdou na shromáždění, můžeme projevit tím, že je vřele přivítáme. Asi jsme si všimli, že imigranti bývají nesmělí a drží se stranou. Kvůli prostředí, ve kterém vyrůstali, nebo sociálnímu postavení si možná připadají méněcenní. Měli bychom proto být iniciativní a upřímně se o ně zajímat. Pokud je ve tvém jazyce k dispozici aplikace JW Language, můžeš se naučit, jak cizince  přivítat v jejich mateřštině. (Přečti Filipanům 2:3, 4.)

¹⁴ Možná jsi na rozpacích, když si máš povídat s někým z jiné kultury. Co ti pomůže takové pocity překonat? Třeba to, že mu řekneš něco o sobě. Možná brzy zjistíš, že toho máte společného víc, než sis myslel, a že každá kultura má svoje kladné i záporné stránky.

15. Co ti pomůže lépe chápat ty, kdo si ve tvojí zemi teprve zvykají?

¹⁵ Když chceš druhým pomoct, aby se ve sboru cítili jako doma, polož si otázku: Kdybych byl já v cizí zemi, jak bych chtěl, aby se mnou druzí jednali? (Mat. 7:12) Měj trpělivost s těmi, kdo si ve tvojí zemi teprve zvykají. Možná zpočátku nebudeš úplně chápat jejich reakce nebo způsob uvažování. Neočekávej, že se přizpůsobí, ale ber je takové, jací jsou. (Přečti Římanům 15:7.)

16., 17. a) Co můžeme udělat, abychom se přiblížili lidem z jiného prostředí? b) Jakou praktickou pomoc můžeme nabídnout imigrantům v našem sboru?

¹⁶ Co ti pomůže sblížit se s lidmi z jiného prostředí? Vyhraď si čas na to, aby sis zjistil něco o jejich rodné zemi a kultuře. Například při rodinném uctívání si můžete vyhledat informace o zemích, ze kterých někteří ve tvém sboru nebo obvodu pocházejí. Další možností je pozvat cizince k sobě domů na jídlo. Jelikož Jehova „otevřel národům dveře k víře“, měli bychom ho napodobit a otevřít svoje dveře těm, „kdo jsou nám příbuzní ve víře“. (Sk. 14:27; Gal. 6:10; Job 31:32)

¹⁷ Když s rodinou přistěhovalců strávíme nějaký čas, budeme si víc vážit  úsilí, které vynakládají, aby se naší kultuře přizpůsobili. Možná si ale uvědomíme, že potřebují praktickou pomoc, aby se naučili nový jazyk. Také jim můžeme poradit, na jaké úřady se obrátit při hledání vhodného bydlení a práce. Taková pomoc může pro naše bratry a sestry nebo nepokřtěné zvěstovatele hodně znamenat. (Přísl. 3:27)

18. Jaký příklad můžou dnes napodobovat imigranti?

¹⁸ Samozřejmě že imigranti se budou ze všech sil snažit přizpůsobit kultuře nové země. V tom je Rut vynikajícím příkladem. Za prvé ukázala, že respektuje místní zvyky, tím, že se zeptala, jestli může paběrkovat. (Rut 2:7) Toto právo na sebe nevztáhla automaticky, jako by jí druzí byli něco dlužní. Za druhé za projevenou laskavost byla vděčná. (Rut 2:13) Když budou imigranti jednat stejně, snáz si získají úctu místních lidí i spoluvěřících.

19. Proč bychom se měli snažit, aby se cizinci v našem sboru cítili vítaní?

¹⁹ Jsme moc rádi, že díky Jehovově nezasloužené laskavosti můžou lidé z nejrůznějšího prostředí slyšet dobrou zprávu. Ve svojí rodné zemi někteří možná nemohli studovat Bibli nebo se svobodně scházet se spoluvěřícími. Ale teď když tyto možnosti mají, bychom jim měli pomoct, aby se mezi námi necítili jako cizinci. Možná nemáme moc peněz nebo jim vždycky nemůžeme poskytnout praktickou pomoc. Když jsme k nim ale laskaví, napodobujeme Jehovovu lásku. Dělejme proto, co je v našich silách, aby se cizinci cítili v našem sboru jako doma. (Ef. 5:1, 2)