Mluvme Boží slovo se smělostí
Mluvme Boží slovo se smělostí
„Jdi, prorokuj mému . . . lidu.“ (AMOS 7:15)
1, 2. Kdo byl Amos a co nám o něm Bible říká?
JEDEN Jehovův ctitel během své služby narazil na odpor jistého kněze. Kněz vykřikl: ‚Přestaň kázat! Odejdi odtud!‘ Jak ten Boží služebník zareagoval? Podvolil se tomuto požadavku, nebo nadále se smělostí mluvil Boží slovo? Můžeme to zjistit, protože své zážitky zaznamenal do knihy, která nese jeho jméno. Je to biblická kniha Amos. Než se o setkání s knězem dozvíme více, uveďme si několik informací o Amosovi samotném a o době, v níž žil.
2 Kdo to byl Amos? Kdy a kde žil? Odpovědi na tyto otázky nacházíme u Amose 1:1, kde čteme: „Slova Amose, jenž byl mezi chovateli ovcí z Tekoy . . . za dnů judského krále Uzzijáše a za dnů izraelského krále Jeroboama, syna Joašova.“ Amos pocházel z Judy, z města Tekoa, které leželo 16 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Žil v době, kdy v Judě vládl Uzzijáš a králem desetikmenného izraelského království byl Jeroboam II. Bylo to na konci 9. století př. n. l. O Amosovi víme, že byl chovatelem ovcí. Ze slov u Amose 7:14 se dozvídáme, že byl nejen „honákem“, ale také „nařezávačem fíků sykomor“. Po určitou část roku tedy vykonával sezonní práci, nařezával fíky. To se dělalo proto, aby fíky rychleji dozrály. Byla to únavná práce.
„Jdi, prorokuj“
3. Jak nám to, že lépe poznáme Amose, pomůže, pokud se cítíme nezpůsobilí ke kázání?
3 Amos upřímně říká: „Nebyl jsem prorokem a nebyl jsem ani synem proroka.“ (Amos 7:14) Amos se nenarodil jako syn proroka, ani nebyl jako prorok vyškolen. Ze všech obyvatel Judy si však Jehova pro své dílo vybral právě jeho. Nevybral tehdy žádného mocného krále, učeného kněze ani bohatého náčelníka. Tato skutečnost je pro nás povzbuzujícím ujištěním. Možná ani my nemáme významné postavení nebo vysoké vzdělání. Měli bychom se ale kvůli tomu cítit nezpůsobilí ke kázání Božího slova? V žádném případě! Vždyť Jehova nás může vyzbrojit, abychom jeho poselství dokázali předávat i v obvodech, kde je služba náročná. Právě tak Jehova vyzbrojil Amose, a proto je užitečné, když se každý, kdo touží směle mluvit Boží slovo, zamyslí nad příkladem tohoto odvážného proroka.
4. Proč bylo pro Amose náročným úkolem prorokovat v Izraeli?
4 Jehova Amosovi přikázal: „Jdi, prorokuj mému izraelskému lidu.“ (Amos 7:15) To byl náročný úkol. Obyvatelé desetikmenného izraelského království tehdy žili v míru, bezpečí a blahobytu. Mnozí z nich měli ‚zimní domy‘ a ‚letní domy‘, které byly vyrobeny ne z obyčejných hliněných cihel, ale z nákladného „tesaného kamene“. Někteří vlastnili luxusní nábytek vykládaný slonovinou a popíjeli víno ze ‚žádoucích vinic‘. (Amos 3:15; 5:11) Mnozí lidé proto byli sami se sebou spokojeni. V tomto ohledu se území, kam byl Amos poslán, pravděpodobně podobalo obvodům, v nichž někteří z nás slouží dnes.
5. Jaké nespravedlnosti se dopouštěli někteří Izraelité?
5 To, že Izraelité měli nějaký majetek, nebylo samo o sobě špatné. Někteří z nich však své bohatství získávali nepoctivým způsobem. Bohatí ‚šidili ponížené‘ a ‚drtili chudé‘. (Amos 4:1) Vlivní kupci, soudci a kněží se spolčovali proti chudým a okrádali je. Vraťme se teď na chvíli do minulosti a pozorujme jednání těchto mužů.
Hrubé porušování Božího zákona
6. Jak izraelští kupci vykořisťovali druhé?
6 Nejprve navštívíme tržiště. Tam nepoctiví kupci dělají „efa malým“ a „šekel velkým“ a prodávají místo obilí „pouhý odpad“. (Amos 8:5, 6) Své zákazníky šidí na množství a kvalitě toho, co prodávají, a jejich zboží je navíc předražené. Časem kupci chudé oberou o všechno, a ti nešťastníci se musí prodat do otroctví. Kupci je potom koupí „za cenu páru sandálů“. (Amos 8:6) Jen si to představte — v očích chamtivých kupců nemají ostatní Izraelité větší cenu než pouhý pár bot! To je opravdu kruté ponižování chudých a také hrubé porušování Božího zákona. Stejní kupci však zároveň dodržují „sabat“. (Amos 8:5) Ano, jsou zbožní, ale pouze navenek.
7. Jak to, že mohli izraelští kupci beztrestně porušovat Boží zákon?
7 Jak je možné, že tito kupci beztrestně porušují Boží zákon? Ten přece přikazoval: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (3. Mojžíšova 19:18) Mohou tak jednat proto, že ti, kdo mají dodržování Božího zákona prosazovat, tedy soudci, jsou jejich spolupachateli. V městské bráně, kde se řeší soudní případy, tito soudci ‚berou peníze za mlčení a odstrkávají chudé lidi‘. Místo toho, aby chudé lidi chránili, za úplatek je zrazují. (Amos 5:10, 12) Boží zákon tedy přehlížejí i soudci.
8. Nad jakým jednáním ničemní kněží přimhuřovali oči?
8 Co v té době dělají izraelští kněží? To zjistíme, když se vydáme na jiné místo. Podívejte se, jaké jednání kněží tolerují „v domě svých bohů“. Prostřednictvím Amose Bůh říká: „Muž a jeho vlastní otec šli k témuž děvčeti, aby znesvěcovali mé svaté jméno.“ (Amos 2:7, 8) Představte si, izraelští otcové a synové se dopouštějí nemravnosti se stejnou chrámovou prostitutkou! A ti ničemní kněží nad takovou nemravností přimhuřují oči! (3. Mojžíšova 19:29; 5. Mojžíšova 5:18; 23:17)
9, 10. Jak Izraelité porušovali Boží zákon a co podobného se děje v dnešní době?
9 Jehova nyní poukazuje na další hříšné jednání a říká: „Na oděvech, kterých se zmocnili jako zástavy, se roztahují vedle každého oltáře; a víno těch, kdo byli pokutováni, pijí v domě svých bohů.“ (Amos 2:8) Ano, kněží i ostatní lidé přehlížejí také zákon zaznamenaný ve 2. Mojžíšově 22:26 a 27, který přikazoval, že oděv, jenž byl vzat jako zástava, musí být vrácen dříve, než zapadne slunce. Oni však tyto oděvy používají jako pokrývky, na kterých se rozvalují při hostinách a připíjejí falešným bohům. A víno, které při falešných náboženských slavnostech popíjejí, nakupují za pokuty, jež vybrali od chudých. Jak daleko se vzdálili od čistého uctívání!
10 Izraelité bezostyšně porušovali dvě největší přikázání Zákona — milovat Jehovu a milovat druhé lidi. Bůh proto poslal Amose, aby je za jejich nevěrnost odsoudil. V dnešní době panují ve všech zemích včetně národů křesťanstva podobně neutěšené poměry jako ve starověkém Izraeli. Zatímco se některým lidem daří dobře, mnoho jiných žije v bídě a je znechuceno nemorálními praktikami nepoctivých představitelů obchodního systému, politiky a falešného náboženství. Jehova se však zajímá o ty, kdo trpí a kdo se ho snaží najít. Proto své dnešní služebníky pověřil úkolem, který se podobá práci, jakou dostal Amos — směle kázat Boží slovo.
11. Co můžeme poznat z Amosova příkladu?
11 Vzhledem k tomu, že činnost, kterou vykonáváme my dnes, se podobá činnosti, kterou vykonával Amos, bude velmi užitečné, když se nad službou tohoto proroka zamyslíme. Z Amosova příkladu poznáváme (1) jaké poselství bychom měli kázat, (2) jak bychom měli kázat a (3) proč odpůrci nemohou naše kazatelské dílo zastavit. Rozeberme si tyto body jeden po druhém.
Jak můžeme Amose napodobovat
12, 13. Jak dal Jehova Izraelitům najevo svou nelibost a jak na to reagovali?
12 Jako svědkové Jehovovi se při křesťanské službě soustředíme na kázání o Království a na činění učedníků. (Matouš 28:19, 20; Marek 13:10) To ale není všechno. Stejně jako Amos ohlašoval, že Jehova odsoudí ničemné, tak i my necháváme zaznít Boží výstrahy. Například ze slov u Amose 4:6–11 vidíme, že Jehova opakovaně dával Izraeli najevo svou nelibost. Lidu ‚dal nedostatek chleba‘, ‚odepřel jim liják‘ a ‚postihl je rzí, snětí‘ a ‚morem‘. Přiměly tyto události Izraelity k tomu, aby činili pokání? „Nevrátili jste se ke mně,“ řekl Bůh. Izraelité Jehovu znovu a znovu odmítali.
13 Jehova nekajícné Izraelity potrestal. Nejprve jim však poskytl prorocké varování. Prohlásil totiž: „Svrchovaný Pán Jehova . . . neučiní nic, pokud nezjeví svou důvěrnou záležitost svým sluhům prorokům.“ (Amos 3:7) Když měla přijít potopa, Jehova Bůh na to předem upozornil Noema a přikázal mu, aby varoval ostatní lidi. Podobně i Amosovi řekl, aby lidem předal poslední výstrahu. Izraelité si však tohoto božského poselství nevšímali a neučinili patřičné kroky k nápravě.
14. V čem se doba, kdy žil Amos, podobá naší době?
14 Nepochybně budete souhlasit s tím, že dnešní doba se nápadně podobá době, kdy žil Amos. Ježíš Kristus prorokoval, že v čase konce bude docházet k mnoha pohromám. Předpověděl také, že na celém světě bude probíhat kazatelská činnost. (Matouš 24:3–14) Avšak stejně jako za dnů Amose i dnes mnozí lidé nevěnují pozornost ani znamení této doby, ani poselství o Království. Bude to pro ně mít stejné následky, jaké dostihly nekajícné Izraelity. Jehova je varoval: „Přichystej se, aby ses setkal se svým Bohem.“ (Amos 4:12) Izraelité se s Bohem setkali v tom smyslu, že nad nimi byl vykonán jeho nepříznivý rozsudek — byli poraženi asyrským vojskem. Dnešní bezbožný svět ‚se s Bohem setká‘ v Armagedonu. (Zjevení 16:14, 16) Dokud však Jehova projevuje trpělivost, naléhavě lidi vybízíme: „Pátrejte po Jehovovi a zůstaňte naživu.“ (Amos 5:6)
Jako Amos čelíme odporu
15–17. (a) Kdo byl Amacjáš a jak reagoval na Amosova prohlášení? (b) Která obvinění vznesl Amacjáš proti Amosovi?
15 Amose můžeme napodobit nejen v tom, jaké poselství máme kázat, ale také v tom, jak máme kázat. Poznáváme to ze 7. kapitoly, kde čteme o knězi, o kterém byla zmínka na začátku. Byl to „betelský kněz Amacjáš“. (Amos 7:10) Město Betel bylo v Izraeli střediskem odpadlického náboženství, k němuž patřilo i uctívání telete. Amacjáš byl tedy knězem státního náboženství. Jak zareagoval na Amosova smělá prohlášení?
16 Amacjáš prorokovi řekl: „Jdi, vizionáři, běž si do judské země a tam jez chléb a tam můžeš prorokovat. Ale v Betelu už dále neprorokuj, neboť je to králova svatyně a je to dům království.“ (Amos 7:12, 13) Amacjáš vlastně Amosovi řekl: ‚Vrať se domů! My máme své vlastní náboženství.‘ Snažil se také podnítit vládu, aby Amosovu činnost zakázala. Králi Jeroboamovi II. řekl: „Amos se proti tobě spikl přímo uvnitř izraelského domu.“ (Amos 7:10) Amacjáš obvinil Amose z vlastizrady. Tvrdil králi: „Amos . . . řekl: ‚Jeroboam zemře mečem; a pokud jde o Izrael, ten zcela jistě půjde ze své vlastní zemské půdy do vyhnanství.‘“ (Amos 7:11)
17 Těmito slovy Amacjáš vyjádřil hned tři překroucená tvrzení. Prohlásil: „Amos . . . řekl.“ Amos však nikdy netvrdil, že původcem proroctví je on sám. Naopak vždy oznamoval: „Tak řekl Jehova.“ (Amos 1:3) Amos byl také obviněn z toho, že řekl: „Jeroboam zemře mečem.“ Jak ale vidíme v 7. kapitole, 9. verši, Amos prorokoval, že, Jehova ‚povstane s mečem proti Jeroboamovu domu‘. Bůh předpověděl, že toto neštěstí postihne ‚Jeroboamův dům‘, tedy jeho potomstvo. Amacjáš dále poukázal na to, že Amos prohlásil: ‚Izrael zcela jistě půjde do vyhnanství.‘ Amos však také prorokoval, že všichni Izraelité, kteří se vrátí k Bohu, obdrží požehnání. Jak vidíme, Amacjáš použil překroucená tvrzení a polopravdy, aby dosáhl oficiálního zákazu Amosova kazatelského díla.
18. V čem se metody, které použil Amacjáš, podobají metodám, které dnes používá duchovenstvo?
18 Všimli jste si těch zjevných paralel mezi metodami, které použil Amacjáš, a metodami, které dnes používají nepřátelé Jehovova lidu? Právě jako se Amacjáš snažil umlčet Amose, snaží se i dnes někteří kněží, preláti a patriarchové zastavit kazatelské dílo Jehovových služebníků. Amacjáš Amose křivě obvinil z vlastizrady. Také dnes někteří duchovní falešně obviňují svědky Jehovovy z toho, že ohrožují bezpečnost státu. A stejně jako se Amacjáš v boji proti Amosovi obrátil o pomoc ke králi, dnešní duchovenstvo se při pronásledování svědků Jehovových často obrací o podporu ke svým politickým spojencům.
Odpůrci nemohou naše kazatelské dílo zastavit
19, 20. Jak Amos zareagoval na Amacjášův odpor?
19 Jak Amos zareagoval na Amacjášův odpor? Nejprve se kněze zeptal: „Říkáš: ‚Neprorokuj proti Izraeli‘?“ Potom mu Boží odvážný prorok bez váhání řekl slova, která Amacjáš určitě nerad slyšel. (Amos 7:16, 17) Amos se nenechal zastrašit. Je pro nás skutečně vynikajícím příkladem! Přestože v některých zemích novodobí Amacjášové vyvolávají kruté pronásledování, my budeme nadále poslouchat Boha a nepřestaneme oznamovat jeho slovo. Stejně jako Amos, i my dále prohlašujeme: „Tak řekl Jehova.“ Odpůrci naše dílo nikdy nemohou zastavit, protože „Jehovova ruka“ je s námi. (Skutky 11:19–21)
20 Amacjáš si měl uvědomit, že jeho hrozby jsou marné. Amos již dříve vysvětlil, proč jeho kázání nikdo na zemi nemůže zastavit — a to je třetí bod naší úvahy. Jak čteme u Amose 3:3–8, prorok použil několik otázek a znázornění, aby ukázal, že každý následek má svou příčinu. Tuto zákonitost pak uplatnil následujícím způsobem: „Zařval lev! Kdo se nebude bát? Sám Svrchovaný Pán Jehova promluvil! Kdo nebude prorokovat?“ Jinými slovy, Amos svým posluchačům řekl: ‚Stejně jako vy dostanete strach, když slyšíte řvát lva, také já musím kázat Boží slovo, protože jsem slyšel Jehovovu výzvu.‘ Zbožná bázeň neboli hluboká úcta k Jehovovi podněcovala Amose k tomu, aby směle kázal.
21. Jak reagujeme na Boží výzvu, abychom kázali dobré poselství?
21 Také my slyšíme Jehovovu výzvu, abychom kázali. Reagujeme na ni podobně jako Amos a podobně jako Ježíšovi první následovníci. S Jehovou pomocí mluvíme Boží slovo se smělostí. (Skutky 4:23–31) Neumlčí nás ani pronásledování podněcované našimi odpůrci, ani samolibost lidí, kterým kážeme. Svědkové Jehovovi po celém světě projevují stejnou horlivost jako Amos a chtějí dál směle oznamovat dobrou zprávu. Máme totiž odpovědnost varovat lidi před Jehovovým přicházejícím soudem. Čeho se však tento soud bude týkat? Na tuto otázku odpovídá následující článek.
Jak byste odpověděli?
• Za jakých okolností plnil Amos své pověření od Boha?
• Jaké poselství máme kázat podobně jako Amos?
• S jakým postojem bychom měli kázat?
• Proč odpůrci nemohou zastavit naši svědeckou činnost?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 10]
Pro své dílo si Bůh vybral Amose, nařezávače fíků
[Obrázky na straně 13]
Ohlašujete Jehovovo poselství směle jako Amos?