Přejít k článku

Přejít na obsah

Můžeš přejít do Makedonie?

Můžeš přejít do Makedonie?

Můžeš přejít do Makedonie?

V MALOASIJSKÉM přístavním městě Troas měl apoštol Pavel vidění. Nějaký Makedonec ho snažně prosil: „Přejdi do Makedonie a pomoz nám.“ Jakmile Pavel toto vidění spatřil, dospěl se svými společníky ‚k závěru, že je Bůh povolal, aby oznamovali dobrou zprávu‘ obyvatelům Makedonie. Co bylo výsledkem? Ve významném makedonském městě Filipy se Lydie a příslušníci její domácnosti stali věřícími. Pak se k nim přidali další lidé žijící v této římské provincii. (Sk. 16:9–15)

Takového horlivého ducha projevují dnešní svědkové Jehovovi. Mnozí se na vlastní náklady ochotně přestěhovali do oblastí, kde je větší potřeba hlasatelů Království. Například Lisa se chtěla více věnovat službě, a proto se z Kanady odstěhovala do Keni. Trevor a Emily, kteří také pocházejí z Kanady, si dali za cíl rozšířit svou službu, a proto odešli do Malawi. Paul a Maggie z Anglie považovali odchod do penze za skvělou příležitost, jak ve službě pro Jehovu dělat víc, a proto se vydali do východní Afriky. Máš obětavého ducha i ty? Mohl bys uvažovat o tom, že se kvůli službě někam přestěhuješ? Pokud ano, jaké biblické zásady a praktické podněty ti v tom pomohou?

Přemýšlej o sobě

Jednou z věcí, o kterých bys měl uvažovat, jsou tvé pohnutky. Ježíš řekl, že největší přikázání zní: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ Motivem pro službu v zahraničí by měla být láska k Bohu a touha plnit pověření, které jsme dostali, totiž činit učedníky. Ježíš pokračoval: „To druhé, jemu podobné, je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘“ Láska k bližnímu se projevuje upřímnou touhou pomáhat. (Mat. 22:36–39; 28:19, 20) Služba v cizí zemi obvykle vyžaduje hodně práce a obětavosti. Není to jen nějaké dobrodružství. Musí tě k ní podněcovat láska. Remco a Suzanne z Nizozemska, kteří nyní slouží v Namibii, shrnují svou zkušenost slovy: „To, co nás tady drží, je láska.“

Willie, který působí jako krajský dozorce v Namibii, říká: „V zahraničním přidělení vytrvali ti, kdo neočekávali, že místní bratři se o ně budou starat. Přišli s úmyslem, že budou s bratry sloužit a pomáhat jim v kazatelské činnosti.“

Přemýšlej o svých pohnutkách a polož si otázky: Mám nějaké zkušenosti, které by mohly být v zahraničním působišti užitečné? Je moje služba účinná? Jakými jazyky mluvím? Jsem ochoten naučit se nějaký další? Otevřeně si o tom promluv se členy své rodiny. Poraď se také se staršími ve svém sboru. A určitě se v té záležitosti modli k Jehovovi. Takové poctivé sebezkoumání by ti mělo pomoci, abys viděl, zda skutečně máš potřebné schopnosti a zda tvé odhodlání sloužit v zahraničí je pevné. (Viz rámeček  „Prozkoumej sám sebe“.)

Kde sloužit

Pavel byl do Makedonie povolán ve vidění. Dnes Jehova k tomu, aby nás vedl, nadpřirozené prostředky nepoužívá. Boží lid se však prostřednictvím tohoto časopisu a dalších publikací dozvídá o mnoha územích, kde je kazatelů velmi zapotřebí. Začni tedy tím, že si uděláš seznam takových míst. Pokud se nemůžeš naučit nový jazyk nebo zůstat v zahraničí dlouhodobě, tak uvažuj o tom, že bys sloužil v zemi, kde se převážně mluví jazykem, který znáš. Pak si zjisti takové věci, jako například zda jsou zapotřebí víza, zda je tam bezpečno, jak to tam vypadá s dopravou, jaké jsou životní náklady a druh podnebí. Možná bude užitečné promluvit si s těmi, kdo se do takového místa už přestěhovali. Modli se o to, abys získané informace dokázal dobře vyhodnotit. Měj na paměti, že Pavlovi a jeho spolupracovníkům „svatý duch zabránil mluvit slovo v oblasti Asie“. Ačkoli se pak snažili jít do Bithýnie, „Ježíšův duch jim to nedovolil“. Podobně i v tvém případě bude možná nějakou dobu trvat, než zjistíš, kde můžeš být skutečnou pomocí. (Sk. 16:6–10)

Snad jsi už několik reálných možností našel. Pokud o službě v zahraničí uvažuješ, napiš do odboček svědků Jehovových v zemích, které sis vybral. Stručně uveď, na jakých formách služby ses doposud podílel a jaké máš výsady. Zeptej se konkrétně na to, co tě zajímá, například na životní náklady, možnosti ubytování, pracovní příležitosti a dostupnost zdravotnických zařízení. Pak tento dopis nebo dopisy dej služebnímu výboru svého sboru. Bratři připojí doporučení a pošlou dopisy přímo do odboček, které sis zvolil. Odpovědi ti pravděpodobně pomohou, aby ses rozhodl, kde můžeš být nejužitečnější.

Willie, kterého jsme již citovali, uvádí následující postřeh: „Ti, kdo si v cizí zemi vedou dobře, většinou ji nejdřív navštívili a vyhlédli si místo, kde by dokázali spokojeně žít. Jedna manželská dvojice si uvědomila, že by pro ně bylo těžké bydlet v odlehlém území. Usadili se tedy v malém městě, kde je zapotřebí zvěstovatelů a kde přitom žijí v podmínkách, ve kterých mohou být šťastní.

Setkáš se s novými problémy

Přestěhováním do zcela odlišného prostředí ti nepochybně vzniknou nové problémy. „Pocity osamělosti mohou být mimořádně silné,“ říká Lisa, o které jsme se již zmínili. Co jí pomáhá? Úzká spolupráce s místním sborem v jejím novém působišti. Na začátku si dala za cíl, že se naučí jména všech bratrů a sester. Proto přicházela na shromáždění brzy a zůstávala v sále dlouho po skončení programu. Také spolupracovala se zvěstovateli ve službě, zvala je k sobě domů a navazovala nová přátelství. Říká: „Těch obětí nelituji. Jehova mi opravdu žehná.“

Když Paul a Maggie vychovali děti, rozhodli se opustit místo, kde žili 30 let. Paul vypráví: „Prodat majetek bylo nečekaně jednoduché. Avšak velmi těžké bylo opustit členy rodiny — daleko těžší, než jsme předpokládali. Cestu letadlem jsme proplakali. Bylo by snadné si říct: ‚To zkrátka nedokážeme!‘ Spoléhali jsme však na Jehovu, že nám pomůže. Když si tam najdete přátele, posílí to vaše rozhodnutí pokračovat dál.“

Greg a Crystal se rozhodli odejít z Kanady do Namibie, protože úředním jazykem této země je angličtina. Časem si však uvědomili, že bude velmi užitečné naučit se místní jazyk. Vzpomínají: „Občas jsme měli chuť to vzdát. Teprve poté, co jsme se naučili jazyk, jsme však začali rozumět místní kultuře a sblížili se s bratry. To nám pomohlo zvyknout si na nové prostředí.“

Takový pokorný a vstřícný postoj může mít pozitivní vliv i na místní bratry. Jenny, která vyrůstala v Irsku, s láskou vzpomíná na rodiny, které se tam tehdy přistěhovaly. Říká: „Byli pohostinní. Opravdu přišli, aby sloužili, a ne aby jim bylo slouženo. Byli tak horliví a šťastní, že jsem je chtěla napodobit.“ Jenny a její manžel nyní slouží jako misionáři v Gambii.

Jehovovo požehnání obohacuje

To, co Pavel zažil v Makedonii, jej velmi obohatilo. Asi o deset let později napsal bratrům ve Filipech: „Děkuji vždy svému Bohu při každé vzpomínce na vás.“ (Fil. 1:3)

Trevor a Emily, kteří před pozváním do biblické školy Strážné věže Gilead sloužili v Malawi, měli podobné pocity. „Někdy jsme si říkali, jestli jsme udělali dobře. Byli jsme však šťastní. Náš vzájemný vztah se prohloubil a cítili jsme Jehovovo požehnání.“ Greg a Crystal, o kterých jsme se už zmínili, konstatují: „Nic na světě by nás netěšilo víc.“

Je pravda, že ne každý může sloužit v cizí zemi. Pro někoho bude lepší, když se přestěhuje tam, kde je větší potřeba v jeho vlastní zemi. Někteří si mohou dát za cíl, že budou sloužit v jiném sboru v blízkosti svého domova. Důležité je, abys ve službě Jehovovi dělal, co můžeš. (Kol. 3:23) Pak budou i na tebe platit inspirovaná slova: „Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest.“ (Přísl. 10:22)

[Rámeček a obrázek na straně 5]

 Prozkoumej sám sebe

Chceš-li zjistit, zda bys mohl sloužit v cizí zemi, přemýšlej o následujících otázkách, modli se v té věci a poctivě, realisticky uvažuj, zda je takový krok pro tebe vhodný. Pomohou ti v tom informace uveřejněné v dřívějších vydáních Strážné věže.

• Jsem duchovně smýšlející člověk? — „Kroky ke štěstí“ (15. října 1997, strana 6)

• Je moje služba účinná? — „Jak vykonávat úspěšně průkopnickou službu“ (číslo 19 z roku 1989, strana 29)

• Dokážu žít daleko od rodiny a přátel? — „Jak ve službě Bohu překonávat stesk po domově“ (15. května 1994, strana 28)

• Jsem schopen naučit se nový jazyk? — „Jak sloužit v cizojazyčném sboru“ (15. března 2006, strana 17)

• Mohu si přestěhování dovolit finančně? — „Můžete sloužit v zahraničí?“ (15. října 1999, strana 23)

[Obrázek na straně 6]

Pokorný a vstřícný postoj může mít pozitivní vliv na místní bratry

[Obrázek na straně 7]

Úspěšní byli ti, kdo přišli, aby sloužili druhým