‚Utíkejte se k Jehovovu jménu‘

„A jistě . . . ponechám pokorný a ponížený lid, a ti se budou vskutku utíkat k Jehovovu jménu.“ (SEF. 3:12)

1, 2. Jaká obrazná bouře brzy zasáhne lidstvo?

ASI se ti už někdy stalo, že tě zastihla průtrž mračen nebo bouřka a ty jsi našel útočiště pod nějakým přístřeškem nebo pod mostem. Při tornádu nebo hurikánu by ti to však moc nepomohlo.

² V dnešní době se blíží bouře, která ohrožuje samotnou existenci lidstva. Přichází obrazný ‚den bouře‘. Tento „Jehovův velký den“ zasáhne celé lidstvo. Existuje však bezpečné útočiště. (Přečti Sefanjáše 1:14–18.) Kde se ve ‚dni Jehovova rozlícení‘, který brzy začne, můžeme ukrýt?

Obrazné bouře v biblických dobách

3. Co bylo ‚hřímavou bouří‘, která přišla na desetikmenné izraelské království?

³ Jehovův den začne zničením všech falešných náboženství. Při hledání odpovědi na otázku, kde najít útočiště, se můžeme zamyslet nad dějinami Božího starověkého lidu. V osmém století př. n. l. žil Izajáš, který vykonání Jehovova rozsudku nad odpadlým desetikmenným izraelským královstvím přirovnal k ‚hřímavé bouři‘, které lidé nedokážou zabránit. (Přečti Izajáše 28:1, 2.) Toto proroctví se splnilo v roce 740 př. n. l., kdy Asýrie vtrhla na území deseti izraelských kmenů. *

4. Co bylo ‚Jehovovým velkým dnem‘, který v roce 607 př. n. l. přišel na Jeruzalém?

⁴ Po rozsudku nad nevěrným Izraelem následoval v roce 607 př. n. l. „Jehovův velký den“, který postihl Jeruzalém a judské království. Důvodem bylo to, že i obyvatelé Judy odpadli od pravého uctívání. Judu a její hlavní město Jeruzalém ohrožovali Babylóňané pod velením Nebukadnecara. Judejci hledali pomoc u „útočiště lži“ — spoléhali na spojenectví s Egyptem. Babylóňané však byli jako ničivá bouře s krupobitím a toto „útočiště“ smetli. (Iz. 28:14, 17)

5. Co s Božím lidem bude, až dojde ke zničení falešného náboženství?

⁵ Jehovův velký den, který postihl Jeruzalém, byl předobrazem rozsudku, jenž v naší době bude vykonán nad odpadlým  křesťanstvem. Odstraněny budou i ostatní části ‚Velkého Babylónu‘, celosvětové říše falešného náboženství. Totéž pak postihne všechny zbývající složky Satanova ničemného systému věcí. Boží služebníci jako lid však přežijí, protože hledají útočiště u Jehovy. (Zjev. 7:14; 18:2, 8; 19:19–21)

Duchovní útočiště i doslovná záchrana

6. Jak Jehovovi služebníci nacházejí útočiště?

⁶ Boží služebníci však nacházejí útočiště už nyní, v čase konce. Jedná se o duchovní útočiště a nacházejí ho tak, že „myslí na [Boží] jméno“ a že Bohu horlivě slouží. (Přečti Malachiáše 3:16–18.) Samozřejmě chápeme, že nestačí na Boží jméno jen myslet. Čteme totiž: „Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ (Řím. 10:13) Mezi vzýváním Božího jména a záchranou tedy existuje souvislost. Mnozí upřímní lidé vidí rozdíl mezi pravými křesťany, kteří s úctou „myslí na [Boží] jméno“ a slouží jako Jehovovi svědkové, a mezi lidmi, kteří Bohu neslouží.

7, 8. Jak křesťané v prvním století získali doslovnou záchranu a jak to bude v dnešní době?

⁷ Bůh nám však nabízí víc než jen duchovní útočiště. Slibuje svému lidu také doslovnou záchranu. Předobrazem toho jsou události, k nimž došlo v roce 66 n. l., kdy římské vojsko pod vedením Cestia Galla obléhalo Jeruzalém. Ježíš předpověděl, že dny toho soužení budou „zkráceny“. (Mat. 24:15, 16, 21, 22) Tato slova se splnila, když římské vojsko obléhání města nečekaně ukončilo, a díky tomu bylo „tělo“, totiž praví křesťané, „zachráněno“. Jehovovi služebníci mohli z Jeruzaléma a jeho okolí uprchnout. Někteří z nich překročili Jordán a na jeho východním břehu našli útočiště v horách.

⁸ V podobné situaci se ocitneme i my. Tehdejší křesťané útočiště našli a my ho najdeme také. Tentokrát ale nepůjde o to, abychom uprchli na nějaké konkrétní místo, protože praví křesťané žijí po celém světě. Boží lid jako celek — ‚vyvolení‘ a jejich věrní společníci — zničení odpadlého křesťanstva přežije, a to tak, že najde útočiště v Jehovovi a jeho organizaci, která je přirovnána k hoře.

9. Kdo se snaží dosáhnout toho, aby se na Boží jméno zapomnělo? Uveď příklad.

⁹ Křesťanstvo si blížící se zničení plně zaslouží, protože lidi neučí biblické pravdy a projevuje nenávist k Božímu jménu. Ve středověku bylo Boží jméno v Evropě všeobecně známo. Toto jméno, které se v hebrejštině píše čtyřmi písmeny, se označuje jako tetragrammaton a přepisuje se JHVH. Objevovalo se na mincích, na domech, v mnoha knihách a Biblích, a dokonce bylo součástí výzdoby některých katolických a protestantských kostelů. V poslední době je však snaha Boží jméno z biblických překladů odstranit a dosáhnout toho, aby se nepoužívalo. To je patrné například z dopisu, který 29. června 2008 Kongregace pro bohoslužbu a svátosti zaslala katolickým biskupským konferencím po celém světě. Římskokatolická církev v něm dává pokyn, že tetragrammaton má být důsledně nahrazováno slovem „Pán“. Vatikán nařídil, že Boží jméno nemá být používáno ani vyslovováno při katolických bohoslužbách, v církevních písních ani v modlitbách. K tomu, že miliony lidí totožnost pravého Boha neznají, přispívají také vůdci  ostatních církví křesťanstva i jiných náboženství.

Ti, kdo posvěcují Boží jméno, budou ochráněni

10. Jak je dnes Boží jméno posvěcováno?

¹⁰ Ostrým protikladem k jiným náboženstvím jsou svědkové Jehovovi, protože Boží jméno posvěcují. Dělají to tak, že toto jméno používají s úctou. Jehova má radost z těch lidí, kteří důvěřují tomu, že se v jejich prospěch může stát kýmkoli, kým je zapotřebí, aby jim žehnal a chránil je. O Jehovovi je řečeno, že „bere na vědomí ty, kdo v něm hledají útočiště“. (Nah. 1:7; Sk. 15:14)

11, 12. Kdo se Jehovova jména zastával ve starověké Judě a kdo to dělá v naší době?

¹¹ Ve starověké Judě se většina lidí stala odpadlíky, ale přesto tam byli jednotlivci, kteří ‚se utíkali k Jehovovu jménu‘. (Přečti Sefanjáše 3:12, 13.) Bůh nevěrnou Judu potrestal tím, že dovolil Babylóňanům, aby zemi obsadili a obyvatele odvedli do vyhnanství. Někteří, například Jeremjáš, Baruk a Ebed-melek, zůstali Bohu věrní, přestože žili „uprostřed“ odpadlého národa. Totéž se dá říct o mnohých z těch, kdo byli ve vyhnanství. V roce 539 př. n. l. Médové a Peršané pod vedením Kýra Babylón dobyli. Kýros krátce nato vydal výnos, na jehož základě se židovský ostatek mohl vrátit do vlasti.

¹² O těch, kdo měli zažít obnovu pravého uctívání, Sefanjáš předpověděl, že Jehova je zachrání a bude se nad nimi radovat. (Přečti Sefanjáše 3:14–17.) Tato slova se splnila i v naší době. V roce 1919 Jehova osvobodil věrný ostatek pomazaných, který byl v duchovním zajetí Velkého Babylónu, a raduje se nad ním až dodnes.

13. Jaké osvobození zažívají lidé ze všech národů?

¹³ I ti, kdo mají naději, že budou žít věčně na zemi, vyšli z Velkého Babylónu a jsou osvobozeni od falešných náboženských nauk. (Zjev. 18:4) V naší době tedy dochází k hlavnímu splnění slov zapsaných u Sefanjáše 2:3: „Hledejte Jehovu, všichni mírní země.“ Mírní lidé ze všech národů, ať už mají naději nebeskou nebo pozemskou, nyní nacházejí útočiště v Jehovově jménu.

Boží jméno samo o sobě člověka neochrání

14, 15. (a) Od čeho někteří lidé očekávali nadpřirozenou ochranu? (b) Co to neznamená hledat útočiště v Jehovově jménu?

¹⁴ Někteří Izraelité byli přesvědčeni, že Jehovův chrám je bude chránit před nepřáteli. (Jer. 7:1–4) Už o staletí dříve si mysleli, že když s sebou do bitvy vezmou truhlu smlouvy, zajistí jim to vítězství. (1. Sam. 4:3, 10, 11) Konstantin Veliký nechal na štíty svých vojáků napsat řecká písmena ch a r, první písmena titulu Kristus, aby je to ochránilo v bitvě. A švédský král Gustav II. Adolf údajně nosil pancíř, na němž je velkými písmeny napsáno IEHOVA. (Viz obrázek na straně 7.)

¹⁵ Je pravda, že někteří Boží služebníci, na které zaútočili démoni, našli útočiště v Jehovovi tak, že nahlas volali jeho jméno. Ale předmět, na kterém je Boží jméno napsáno, by neměl být považován za nějaký amulet, který má moc ochraňovat. To není význam slov hledat útočiště v Jehovově jménu.

Útočiště dnes

16. Díky čemu zůstáváme v duchovním bezpečí?

¹⁶ Dnes je pro nás útočištěm duchovní bezpečí, ve kterém je Boží lid jako celek.  (Žalm 91:1) Prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘ a sborových starších jsme upozorňováni na různé nástrahy, které by naše bezpečí mohly ohrozit. (Mat. 24:45–47; Iz. 32:1, 2) Vzpomeň si, jak často jsme varováni před hmotařstvím, a uvažuj o tom, jak nás taková varování chrání před duchovní katastrofou. Jinou nástrahou je bezstarostný přístup k životu, který by mohl vést k tomu, že přestaneme chodit do služby. Boží Slovo říká: „Bezstarostnost hloupých, ta je zničí. Pokud jde o toho, kdo mi naslouchá, ten bude přebývat v bezpečí a nebude ho rozrušovat děs z neštěstí.“ (Přísl. 1:32, 33) V duchovním bezpečí jsme i díky tomu, že se ze všech sil snažíme zůstat mravně čistí.

17, 18. Díky čemu dnes miliony lidí nacházejí útočiště v Jehovově jménu?

¹⁷ Uvažuj také o povzbuzování od věrného otroka, abychom plnili Ježíšův příkaz kázat dobrou zprávu o Království po celé obydlené zemi. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Sefanjáš se zmínil o určité změně, díky níž lidé budou moci najít útočiště v Božím jménu. Napsal: „Změním národům jazyk na čistý, aby všichni vzývali Jehovovo jméno, aby mu sloužili rameno vedle ramena.“ (Sef. 3:9)

¹⁸ Co je myšleno výrazem ‚čistý jazyk‘? Je to pravda o Jehovovi Bohu a jeho záměrech zapsaná v Božím inspirovaném Slově. Tímto jazykem mluvíš, když lidem pomáháš pochopit, co je Boží Království a jak posvětí Boží jméno; když poukazuješ na ospravedlnění Boží svrchovanosti a když druhým s radostí vyprávíš o požehnáních, ze kterých se věrní lidé budou těšit věčně. Tímto jazykem dnes mluví mnoho lidí, a díky tomu přibývá těch, kdo ‚vzývají Jehovovo jméno‘ a ‚slouží mu rameno vedle ramena‘. Útočiště v Jehovovi nyní nacházejí miliony lidí. (Žalm 1:1, 3)

19, 20. Jak dopadli ti, kdo v biblických dobách spoléhali na „útočiště lži“?

¹⁹ Lidé ve světě se potýkají s problémy, které se zdají neřešitelné. V zoufalé snaze najít východisko se mnozí obracejí k nedokonalým lidem nebo doufají, že řešení poskytnou politické instituce. Jednají vlastně podobně jako starověcí Izraelité, kteří hledali pomoc u okolních národů a uzavírali s nimi spojenectví. To jim ale nepomohlo. Podobně dnes žádný stát ani Organizace spojených národů problémy lidstva úplně nevyřeší. Proč bychom tedy měli u nich hledat útočiště? Bible je prorocky označuje jako „útočiště lži“. To je opravdu výstižné, protože všichni, kdo v takové útočiště doufají, budou trpce zklamáni. (Přečti Izajáše 28:15, 17.)

 ²⁰ Brzy zemi zasáhne symbolická bouře Jehovova dne. Lidské plány ani protijaderné kryty či bohatství nebudou bezpečným útočištěm. Jak čteme u Izajáše 28:17, „krupobití smete útočiště lži a vody vyplaví i skrýš“.

21. Proč je důležité mít na mysli slova letošního ročního textu?

²¹ Nyní i během nadcházejících událostí Boží lid najde skutečné útočiště ve svém Bohu Jehovovi. Na tuto skrýš poukazuje i Sefanjášovo jméno, které znamená „Jehova skryl“. Jako roční text na rok 2011 byla proto vybrána tato moudrá rada: ‚Utíkejte se k Jehovovu jménu.‘ (Sef. 3:12) Už nyní bychom se měli ‚utíkat k Jehovovu jménu‘ a plně našemu Bohu důvěřovat. (Žalm 9:10) Denně pamatujme na inspirované ujištění: „Jehovovo jméno je silná věž. Do ní utíká spravedlivý a je chráněn.“ (Přísl. 18:10)

[Poznámka pod čarou]

Zapamatoval sis?

• Jak dnes nacházíme útočiště v Jehovově jménu?

• Proč bychom neměli důvěřovat v „útočiště lži“?

• O čem nás Jehova ujišťuje vzhledem k budoucnosti?

[Studijní otázky]

[Praporek na straně 6]

Roční text na rok 2011 zní: ‚Utíkejte se k Jehovovu jménu.‘ (Sef. 3:12)

[Podpisek obrázku na straně 7]

Thüringer Landesmuseum Heidecksburg Rudolstadt, Waffensammlung „Schwarzburger Zeughaus“