Ve XX. knize Židovských starožitností se historik Flavius Josephus, který žil v prvním století, zmínil o smrti „Jakuba, bratra Ježíše zvaného Kristus“. Mnozí odborníci jsou přesvědčení, že tato slova Josephus skutečně napsal. Někteří ale pochybují o pravosti jiného výroku, který je uvedený ve stejném díle a také se týká Ježíše. Tato pasáž, které se říká Testimonium Flavianum, zní:

„V té době žil Ježíš, moudrý muž, lze-li jej nazývat mužem. Vykonával totiž podivuhodné skutky, byl učitelem lidí, kteří radostně přijímali pravdu, a získal na svou stranu mnoho Židů i mnohé z pohanů. On byl Kristus. A ačkoli na udání našich předních mužů jej Pilát odsoudil k ukřižování, ti, kteří si jej dříve zamilovali, od toho neupustili. Opět živý se jim totiž ukázal třetího dne, když božští proroci o něm toto i mnoho jiných věcí předpověděli. A ani dnes ještě nezmizelo pokolení křesťanů, kteří se tak po něm nazvali.“ (Neznámá evangelia — Novozákonní apokryfy I, pasáž přeložila prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc.)

Odpůrci pravosti tohoto textu vedou už od konce 16. století vášnivé diskuse s těmi, kdo zastávají názor, že autorem je skutečně Josephus. Serge Bardet, francouzský historik a odborník na klasickou literaturu, se pokusil tento spletitý problém vyřešit. To, co zjistil, pak uveřejnil v knize Le Testimonium Flavianum—Examen historique, considérations historiographiques (Testimonium Flavianum — Historická studie historických faktorů).

Josephus nebyl historik křesťanský, ale židovský, a proto se spor točí především kolem toho, že Ježíše označil za Krista. Serge Bardet na základě svého rozboru tvrdí, že tento titul odpovídá „ve všech ohledech tomu, jak se v řečtině u jmen osob používal [určitý] člen“. Uvedl, že z pohledu judaismu i křesťanství „je Josephovo použití termínu Christos nejen přijatelné“, ale je to také fakt, který „kritikové chybně přehlíželi“.

Bylo by možné, že by text později upravil někdo, kdo Josephův styl napodobil? Na základě historických a textových důkazů Serge Bardet došel k závěru, že něco takového by byl téměř zázrak. Musel by to totiž být falzifikátor „s talentem, jaký ve starověku neměl obdoby“. Jinými slovy, musel by to být někdo, kdo by byl „stejně josephovský jako Josephus“.

Proč tedy celý tento spor vznikl? Serge Bardet výstižně uvedl, že „na rozdíl od většiny starověkých textů se o pravosti Testimonia pochybuje jen proto, že ho někdo zpochybnil“. Dále vysvětlil, že názory přijaté v průběhu staletí vycházejí spíš z „postranních úmyslů“ než z důkladné analýzy textu, která silně vyznívá ve prospěch jeho pravosti.

To, zda analýza, kterou provedl Serge Bardet, ovlivní názory odborníků na pravost Testimonia Flaviana, se teprve uvidí. Jeden významný odborník na helenistický judaismus a rané křesťanství, Pierre Geoltrain, svůj názor už změnil. Dlouho považoval Testimonium za dodatečnou vsuvku, a dokonce žertoval na účet těch, kdo věřili v jeho pravost. Usoudil však, že Bardetovo dílo je dostatečným důvodem k tomu, aby se na tuto věc začal dívat jinak. Prohlásil, že „nikdo by se už neměl odvážit mluvit o ‚nevěrohodném svědectví‘ Josepha“.

Svědkové Jehovovi samozřejmě mají mnohem pádnější důvody, proč Ježíše považují za Krista. Ty jsou zapsané v samotné Bibli. (2. Tim. 3:16)