Poznejte Boží přitažlivou osobnost

Soudce, který se drží toho, co je správné

4. Mojžíšova 20:2–13

SOUDCI někdy vynášejí rozsudky, jež jsou nespravedlivé nebo příliš přísné. Jehova — Bůh, který „miluje právo“ — však takto nejedná. (Žalm 37:28) Je sice trpělivý, ale ne povolný. Vždy se drží toho, co je správné. Uvažujme o tom, jak řešil hádky a vzpouru, o kterých se píše ve 20. kapitole 4. Mojžíšovy.

Když se blížilo ke konci putování Izraelitů pustinou, potýkal se lid s nedostatkem vody. * Začal se s Mojžíšem a Áronem hádat a říkat: „Proč jste přivedli Jehovův sbor do téhle pustiny, abychom tu zemřeli my i naši soumaři?“ (verš 4) Izraelité si stěžovali, že pustina je „zlé místo“, kde nejsou ‚fíky a réva a granátová jablka‘ — stejné ovoce, jaké zvědové přinesli před lety ze Zaslíbené země —, a že ‚tam není voda k pití‘. (verš 5; 4. Mojžíšova 13:23) V podstatě Mojžíše a Árona vinili z toho, že pustina není jako ta úrodná země, do které předchozí generace buřičů odmítla vstoupit.

Jehova reptající Izraelity nezavrhl. Místo toho Mojžíšovi nařídil, aby udělal tři věci: vzal svou hůl, svolal lid a promluvil „před jejich očima . . . ke skalnímu útesu, aby vskutku dal svou vodu“. (verš 8) První dva příkazy Mojžíš poslechl, ale třetí ne. Měl s vírou mluvit ke skále, ale on s hořkostí promluvil k lidu: „Slyšte nyní, vy buřiči! Máme vám vyvést vodu z tohoto skalního útesu?“ (verš 10; Žalm 106:32, 33) Potom Mojžíš dvakrát udeřil do skály „a začalo vycházet mnoho vody“. (verš 11)

Mojžíš s Áronem se tedy dopustili vážného hříchu. „Vzbouřili [jste se] proti mému nařízení,“ řekl jim Bůh. (4. Mojžíšova 20:24) Neposlechli Boží nařízení a tak se provinili přesně tím, z čeho obvinili lid — jednali jako buřiči. Bůh nad nimi vynesl jasný rozsudek: Mojžíš a Áron nedovedou Izrael do Zaslíbené země. Byl tento trest příliš přísný? Ne, a to z několika důvodů.

Za prvé, Bůh Mojžíšovi nepřikázal, aby mluvil k lidu, natož aby Izraelity prohlásil za buřiče. Za druhé, Mojžíš a Áron nevzdali slávu Bohu. Bůh jim vytkl, že ho neposvětili. (verš 12) Mojžíš řekl: „Máme vám vyvést vodu z tohoto skalního útesu?“ jako kdyby vodu zázračným způsobem opatřil on s Áronem, a ne Bůh. Za třetí, tento rozsudek byl v souladu s rozsudky, které Bůh vynesl v minulosti. Předchozí generaci buřičů Bůh nedovolil vstoupit do Kanaánu a stejně se zachoval i v případě Mojžíše a Árona. (4. Mojžíšova 14:22, 23) A za čtvrté, Mojžíš a Áron byli izraelskými vůdci. Od těch, kdo mají velkou odpovědnost, Bůh vyžaduje více. (Lukáš 12:48)

Jehova se drží toho, co je správné. Miluje spravedlnost, a proto nedokáže vynášet rozsudky, které by byly nespravedlivé. Takový soudce si jistě zaslouží naši důvěru a úctu.

[Poznámka pod čarou]