Některé želvy žijí 150 let a některé stromy 3 000 let. Lidský život je však mnohem kratší. A přitom může mít daleko hlubší smysl než život želvy nebo stromu. Jehova Bůh stvořil lidi se schopností těšit se z hudby, sportu, dobrého jídla, učení, cestování a přátelských vztahů. Dal nám do srdce touhu po životě, který nikdy neskončí. (Přečtěte si Kazatele 3:11.)

Jehova žije věčně, nikdy nezemře. Je zdrojem života, a tak může dát věčný život jiným tvorům. (Žalm 36:9; Habakuk 1:12) Těm, kdo ho poslouchají, navíc věčný život slíbil. Zvrátí proces stárnutí. (Přečtěte si Joba 33:24, 25; Izajáše 25:8; 33:24.)

Ježíš svými mocnými činy ukázal, že Božímu slibu věčného života v dokonalém zdraví můžeme důvěřovat. Vyléčil mnoho druhů nemocí, a dokonce vzkřísil lidi, kteří zemřeli. (Přečtěte si Lukáše 7:11–15, 18, 19, 22.)

Jehovovým přáním je, abychom žili věčně ne ve světě plném útlaku a násilí, ale na rajské zemi. Chce, abychom zažívali pocit bezpečí. (Žalm 37:9, 29; Izajáš 65:21, 22) Až na zemi bude obnoven ráj, bude navrácen život milionům těch, kdo zemřeli. Vzkříšení lidé, kteří se rozhodnou uctívat Boha a sloužit mu, budou žít věčně. (Přečtěte si Lukáše 23:42, 43; Jana 5:28, 29.)

Nekonečný život nám může dát pouze Bůh. Je tedy moudré vytvořit si k němu blízký vztah, a to tím, že ho lépe poznáme. Bible přirovnává získávání poznání o Bohu k přijímání potravy. (Matouš 4:4) Dát si dobré jídlo je požitek, ale nejdříve je třeba získat potraviny a zpracovat je, což vyžaduje úsilí. Podobné úsilí vyžaduje i přijímání duchovní potravy. Co ale může být pro člověka prospěšnější než vytvořit si blízký vztah k Bohu a získat věčný život? (Přečtěte si Lukáše 13:23, 24; Jana 6:27; 17:3.)