Pro řadu lidí je Ježíš Kristus ústřední postavou vánočních svátků. Vánoce slaví proto, aby si připomněli jeho narození.

Oblíbené vánoční písničky a mnohé tradice mají s Ježíšem jen málo společného. Miliony z těch, kdo Vánoce slaví, se nechová podle jeho učení, a někteří ani nevěří, že žil. V našem komerčním světě se Vánoce staly spíše svátkem, kdy se propaguje nejrůznější zboží, než obdobím, kdy si lidé připomínají Ježíše.

„Syn člověka . . . [přišel], aby . . . dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.“ (Marek 10:45) Slova citovaná v úvodu článku Ježíš neřekl na své narozeniny, ale večer před tím, než zemřel. Tehdy zavedl jednoduchou slavnost na připomínku své smrti. Proč ale Ježíš chtěl, aby si jeho následovníci připomínali jeho smrt místo narození? Je to proto, že Ježíšova výkupní oběť dává poslušným lidem příležitost získat věčný život. V Bibli je řečeno: „Mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt, ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ (Římanům 6:23) Na výročí Ježíšovy smrti si proto jeho následovníci každoročně Ježíše Krista připomínají, a to ne jako bezbranné děťátko, ale jako „zachránce světa“. (Jan 4:42)

„Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje.“ (1. Petra 2:21) Chceme-li si Ježíše s úctou připomínat, měli bychom zkoumat, jaký příklad dal jakožto dokonalý dospělý člověk. Přemýšlejme také o tom, jak projevoval soucit a trpělivost a jak odvážně prosazoval to, co je správné, a vyhlížejme po příležitostech ho ve svém životě napodobovat.

„Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista a bude kralovat navždy a stále.“ (Zjevení 11:15) Když si připomínáte Ježíše Krista, uvažujte o tom, co dělá dnes. Ježíš panuje jako nebeský král. V Božím Slově o něm bylo předpověděno: „Ponížené bude soudit se spravedlností a s přímostí bude muset udílet pokárání ve prospěch mírných země.“ (Izajáš 11:4) To není popis nějakého novorozence, ale mocného panovníka.