Každý rok na celém světě téměř dvě miliardy lidí slaví Vánoce 25. prosince, zatímco minimálně dvě stě milionů jiných slaví narození Ježíše Krista 7. ledna. Jsou zde však ještě miliony lidí, kteří se rozhodli neslavit Vánoce vůbec.

Mohou mezi ně patřit ti, kdo se hlásí k jinému než křesťanskému náboženství, například židé, hinduisté či šintoisté. Další, jako jsou ateisté, agnostici, skeptikové nebo sekulární humanisté, se na události kolem narození Ježíše Krista dívají jako na mýtus.

Může být překvapivé, že vánoční tradice odmítá i nezanedbatelný počet lidí, kteří v Ježíše věří. Proč? Vedou je k tomu minimálně čtyři důvody.

Zaprvé si nemyslí, že se Ježíš narodil v prosinci nebo v lednu. Bible se o žádném konkrétním datu nezmiňuje. Je tam prostě napsáno: „V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády. A náhle u nich stál Jehovův anděl.“ Oznámil jim: „Dnes [se vám] narodil . . . Zachránce, který je Kristus, Pán.“ (Lukáš 2:8–11)

Fakta poukazují na to, že Ježíš se narodil zhruba na začátku října, kdy pastýři se svými stády ještě trávili noci na pastvinách. V prosinci a lednu bývá v krajině kolem Betléma nejchladnější počasí. V tu dobu jsou ovce ustájeny, aby byly přes noc v teple.

Co je druhým důvodem? Ježíš svým následovníkům přímo nařídil, aby si připomínali jeho smrt, a ne jeho narození. Tato slavnost měla podobu jednoduchého společného jídla. (Lukáš 22:19, 20) Za povšimnutí také stojí, že Markovo ani Janovo evangelium se o Ježíšově narození vůbec nezmiňuje.

Třetím důvodem je, že neexistuje žádný historický důkaz, že by první křesťané narození Ježíše Krista slavili. Jeho smrt si však připomínali. (1. Korinťanům 11:23–26) Církev začala oficiálně slavit Vánoce 25. prosince až zhruba 300 let po Ježíšově narození. Je zajímavé, že v polovině 17. století parlament v Anglii schválil zákon, který vánoční oslavy zakazoval. To samé nařízení vešlo v platnost v Massachusetts ve Spojených státech. Proč? Kniha The Battle for Christmas (Bitva za Vánoce) vysvětluje: „Není žádný biblický ani historický podklad pro stanovení data Ježíšova narození na 25. prosince.“ Dílo dodává, že pro puritány „nebyly Vánoce ničím jiným než pohanským svátkem oděným do křesťanského hávu“.

To nás přivádí ke čtvrtému důvodu a tím je odpudivý původ Vánoc. Kořeny sahají až do pohanského Říma s jeho směsicí svátků oslavujících boha zemědělství Saturna a slunečního boha nazývaného Sol Invictus nebo také Mithra. Antropologové Christian Rätsch a Claudia Müllerová Ebelingová ve své knize Pagan Christmas (Pohanské Vánoce) píšou: „Jako mnoho předkřesťanských zvyků a nauk, i starodávné svátky oslavující slunovrat byly využity k oslavě Kristova narození.“

Když vezmete v úvahu uvedené důvody, chápete už, proč praví křesťané Vánoce neslaví?