Náš vesmír, který vzbuzuje posvátnou úctu
9. kapitola
Náš vesmír, který vzbuzuje posvátnou úctu
1, 2. a) Jak může být popsán viditelný vesmír? b) Nač se ptají myslící lidé a co lze dále poznat z odpovědí?
JIŽ tisíce let obdivují lidé hvězdnou oblohu. Za jasné noci září nádherné hvězdy jako třpytné drahokamy v temnu vesmírného prostoru. Země se v jasném měsíčním svitu jeví jedinečně krásná.
2 Kdo přemýšlí o tom, co vidí, klade si často otázku: ‚Co je asi tam ve vesmíru? Jak je organizován? Můžeme zjistit, jak všechno začalo?‘ Odpovědi na tyto otázky nepochybně přispějí k přesnějšímu objasnění, proč začala existovat Země a všechen život na ní a co asi přinese budoucnost.
3. K čemu mimo jiné vede postupující poznání o vesmíru?
3 Před mnoha staletími se lidé domnívali, že se vesmír skládá z těch několika málo tisíc hvězd, které jsou viditelné prostým okem. Dnes však vědci zkoumají oblohu výkonnými přístroji a vědí, že tam toho je opravdu mnohem víc. Co již lidé pozorují, je mnohem úžasnější, než si mohli v minulosti představit. Ta nezměrná velikost a složitost přesahuje lidskou představivost. Podle časopisu National Geographic je to, co člověk nyní poznává o vesmíru, „přímo ohromující“.1
Velikost, která vzbuzuje posvátnou úctu
4. Co bylo objeveno ve dvacátých letech našeho století?
4 Astronomové, kteří v minulých staletích zkoumali oblohu tehdejšími teleskopy, si povšimli několika nejasných útvarů podobných oblakům. Domnívali se, že to jsou blízká oblaka plynů. Když však byly ve dvacátých letech našeho století použity větší a výkonnější teleskopy, ukázalo se, že tato „oblaka plynů“ jsou něčím daleko ohromnějším a významnějším — že to jsou galaxie.
5. a) Co je galaxie? b) Co patří k naší Mléčné dráze?
5 Galaxie je ohromné nakupení hvězd, plynů a jiného materiálu, který rotuje kolem centrálního jádra. Galaxie jsou také nazývány ostrovy vesmírů, protože každá z nich se (sama o sobě) vesmíru podobá. Uvažuj například o galaxii, v níž žijeme a které říkáme Mléčná dráha. Náš sluneční systém, to jest Slunce, Země a ostatní planety a jejich měsíce, jsou částí této galaxie. Tvoří však jen její velice nepatrnou část, protože systém naší Mléčné dráhy se skládá z více než sta miliard hvězd. Někteří vědci odhadují jejich počet nejméně na 200 až 400 miliard. Jeden vědecký redaktor dokonce prohlásil: „V Mléčné dráze by mohlo být pět až deset biliónů hvězd.“2
6. Jak velký je průměr naší galaxie?
6 Průměr naší galaxie je tak obrovský, že by k překonání této vzdálenosti rychlostí světla (299 793 kilometrů za sekundu) bylo třeba 100 000 let. Kolik je to kilometrů? Světlo urazí za rok asi deset biliónů (10 000 000 000 000) kilometrů, a odpověď také dostaneme znásobením tohoto počtu sto tisíckrát. Naše Mléčná dráha má v průměru asi jeden trilión (1 000 000 000 000 000 000) kilometrů. Průměrná vzdálenost hvězd uvnitř galaxie je odhadována asi na 6 světelných let neboli asi 60 biliónů kilometrů.
7. Kolik galaxií je podle odhadu ve vesmíru?
7 Pro člověka je téměř nemožné pochopit takové rozměry a vzdálenosti. A přece je naše galaxie jen začátek toho, co je v prostoru. Bylo zjištěno ještě něco úžasnějšího: Až dosud bylo odhaleno tolik galaxií, že se říká, že jsou „tak obvyklé jako stébla trávy na louce“.3 Ve viditelném vesmíru je asi 10 miliard galaxií. Nad to existuje mnoho dalších galaxií mimo dosah moderních teleskopů. Počet všech galaxií ve vesmíru odhadují někteří astronomové na 100 miliard. A každá galaxie se může skládat ze sta miliard hvězd.
Kupy galaxií
8. Jak jsou galaxie uspořádány?
8 Ale to ještě není všechno. Galaxie, které jsou tak úžasné, nejsou ve vesmíru roztroušeny nahodile. Obvykle jsou spíše uspořádány do určitých skupin, zvaných kupy, podobně jako zrnka vinné révy vytvářejí hrozen. Bylo pozorováno a fotografováno na tisíce takových galaktických kup.
9. Co patří k naší galaktické kupě?
9 Některé kupy se skládají jen z relativně malého počtu galaxií. Například naše Mléčná dráha je částí kupy asi o 20 galaxiích. Uvnitř této lokální skupiny je „sousední“ galaxie, kterou lze spatřit za jasné noci bez teleskopu. Je to galaxie v Andromedě, která je spirálovitá podobně jako naše Mléčná dráha.
10. a) Kolik galaxií asi patří k jedné kupě? b) Jaké jsou vzdálenosti mezi galaxiemi a jaké mezi kupami galaxií?
10 Jiné galaktické kupy se skládají z mnoha desítek a snad stovek nebo dokonce tisíců galaxií. Jedna z těchto kup se údajně skládá asi z 10 000 galaxií. Uvnitř jedné kupy jsou galaxie od sebe vzdálené průměrně asi milión světelných let. Vzdálenost jedné galaktické kupy od jiné nejbližší může však být stonásobná. A jsou dokonce známky toho, že jsou kupy uspořádány v „superkupy“ jako vinné hrozny na révě. To je opravdu kolosální velikost a skvělá organizace.
Podobná organizace
11. Jaké podobné uspořádání nacházíme v naší sluneční soustavě?
11 Jestliže se opět vrátíme k našemu slunečnímu systému, narazíme na další, vynikajícím způsobem organizované uspořádání. Slunce, hvězda střední velikosti, tvoří „jádro“, kolem kterého se na přesných oběžných dráhách pohybuje Země i ostatní planety se svými měsíci. Rok co rok krouží s takovou matematickou přesností, že astronomové mohou přesně vypočítat jejich polohu kdykoli v budoucnosti.
12. Jak jsou organizovány atomy?
12 Stejnou přesnost pozorujeme při pohledu do nekonečně malého světa atomů. Uspořádání, které panuje v atomu, je jedinečný zázrak. Atom se podobá miniaturnímu slunečnímu systému. Častice zvané protony a neutrony tvoří jeho jádro, kolem kterého krouží nepatrné elektrony. Z těchto základních stavebních kamenů se skládá veškerá hmota. Jednotlivé látky se od sebe odlišují počtem protonů a neutronů v jádře a počtem a uspořádáním elektronů, které krouží kolem jádra. Vynikající pořádek je důsledkem toho, že všechny prvky, ze kterých se skládá hmota, mohou být uspořádány do přesného pořadí podle počtu těchto stavebních kamenů, jež jsou v nich přítomny.
Co je za touto organizací?
13. Který charakteristický rys se projevil v celém vesmíru?
13 Již jsme si řekli, že velikost vesmíru opravdu vzbuzuje úctu. Totéž platí pro jeho podivuhodné uspořádání. Od nekonečně velkého k nekonečně malému, od seskupení galaxií až po atomy, svědčí vesmír o vynikající organizaci. V časopise Discover je řečeno: „Pořádek v něm nás překvapil. Naši kosmologové a fyzikové ustavičně narážejí na nové, úžasné aspekty řádu . . . Stále jsme to považovali za div, a dovolujeme si stále ještě mluvit o vesmíru jako o zázraku.“4 Tato uspořádaná struktura je zdůrazněna dokonce i výrazem, kterým je v astronomii označován vesmír — slovem „kosmos“. V jednom slovníku je definován jako „harmonicky a systematicky uspořádaný vesmír“.5
14. Jak se vyjádřil jeden bývalý kosmonaut?
14 Bývalý kosmonaut John Glenn mluvil o „řádu, který panuje všude ve vesmíru“, a o tom, že se všechny galaxie „pohybují na pevně stanovených oběžných drahách ve vzájemném vztahu“. Proto položil otázku: „Mohlo se to stát náhodou? Znamená to, že se prostě náhodou shluk nějakých útvarů sám od sebe uvedl na tyto oběžné dráhy?“ Jeho závěr zní: „Nemohu tomu věřit . . . Musí tu být nějaká moc, která to všechno uvedla na oběžné dráhy a všechno na nich udržuje.“6
15. Co naznačuje přesná organizace ve vesmíru?
15 Vesmír je skutečně tak přesně organizován, že člověk může používat nebeská tělesa jako základ pro měření času. Ale každé dobře fungující hodiny jsou výsledkem metodického a konstruktivního myšlení. Metodické a konstruktivní myšlení může projevovat jedině inteligentní osoba. Jak tedy tomu je s daleko složitější a spolehlivější konstrukcí vesmíru? Nesvědčí rovněž o konstruktérovi, tvůrci, o rozumu, ano o inteligenci? A máme vůbec nějaký důvod věřit, že inteligence může existovat odděleně od osobnosti?
16. K jakému závěru musíme dojít ohledně vesmíru?
16 Tuto skutečnost nemůžeme pominout: Vynikající organizace vyžaduje vynikajícího organizátora. Nic z našich zkušeností nenaznačuje, že něco organizovaného může vzniknout náhodou nebo automaticky. Všechny naše životní zkušenosti nás naopak učí, že za každou formou organizace musí stát organizátor. Každý stroj a každý počítač musí mít konstruktéra a každá budova musí mít architekta, ano každá tužka a každý list papíru musí mít nějakého výrobce, nějakého organizátora. Daleko složitější a úžasná organizace, kterou vidíme ve vesmíru, musela tedy mít rovněž nějakého organizátora.
Zákon vyžaduje zákonodárce
17. Jakou úlohu ve vesmíru má zákon?
17 Celý vesmír od atomu až po galaxie je rovněž ovládán pevně stanovenými fyzikálními zákony. Například teplo, světlo, zvuk a zemská přitažlivost jsou podrobeny zákonům. Fyzik Stephen W. Hawking řekl: „Čím více zkoumáme vesmír, tím jasněji poznáváme, že rozhodně není vybudován bez systému, nýbrž podléhá určitým přesně definovaným zákonům, které působí v různých oblastech. Velmi rozumná se zdá domněnka, že snad existují některé jednotící principy, a tak že jsou všechny zákony částí nějakého většího zákona.“7
18. K jakému závěru dospěl jeden odborník v oboru raket?
18 Odborník v oboru raket Wernher von Braun šel ještě o krok dále, když prohlásil: „Ve vesmíru platné přírodní zákony jsou tak přesné, že můžeme bez obtíží postavit kosmickou loď, která poletí na Měsíc a jejíž čas letu můžeme přesně vypočítat na zlomek sekundy. Tyto zákony musely být někým stanoveny.“8 Vědci, kteří chtějí navést raketu na oběžnou dráhu kolem Země nebo Měsíce, jsou úspěšní jen tehdy, jestliže se řídí takovými univerzálními zákony.
19. Co předpokládá existence zákonů?
19 Když přemýšlíme o zákonech, uznáváme, že pocházejí od autority, která zákony vydává. Dopravní značka, která znamená „Stůj!“, je důkazem existence osoby nebo skupiny osob, jež zákon vydala. Jak je tomu potom s obsáhlými zákony, které ovládají náš hmotný vesmír? Takové skvěle vymyšlené zákony svědčí o nesmírně inteligentním zákonodárci.
Organizátor a zákonodárce
20. Jaký komentář obsahuje časopis Science News?
20 V časopise Science News bylo poukazováno na všechny ty zvláštní podmínky řádu, které jsou tak jasně patrné ve vesmíru, a pak bylo řečeno: „Úvahy o tom kosmology zneklidňují, neboť se zdá, že tak specifické podmínky, které si navzájem tak přesně odpovídají, sotva vznikly náhodou. Jedna možnost, jak se vypořádat s touto otázkou, je připustit, že všechno bylo naplánováno a že je třeba to připsat božské prozřetelnosti.“9
21. Jaký závěr jsou někteří lidé ochotni přijmout?
21 Mnohé osoby, mezi nimi i nemálo vědců, to nechtějí připustit. Ale jiní jsou ochotni uznat to, co důkazy stále potvrzují — inteligenci. Uznávají, že takové nesmírné rozměry, přesnost a zákonitost, jež se projevují v celém vesmíru, nikdy nemohly vzniknout pouhou náhodou. Musí být výsledkem nadřazené mysli.
22. Jak ukázal jeden biblický pisatel, kdo je původcem vesmíru?
22 Tento závěr vyjádřil jeden biblický pisatel, který řekl o viditelném vesmíru: „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem.“ Je označen jako „stvořitel nebes a ten Vznešený, který je roztahuje“. — Izajáš 40:26; 42:5.
Zdroj energie
23, 24. Jak může být vytvořena hmota?
23 Existující hmota podléhá vesmírným zákonům. Ale odkud pochází všechna hmota vesmíru? Carl Sagan říká v knize Kosmos (angl.): „Na začátku našeho vesmíru nebyly ani galaxie ani hvězdy nebo planety, ani život ani civilizace.“ Přechod od onoho stavu k přítomnému vesmíru označuje jako „nejúžasnější přeměnu hmoty a energie, jaká je vůbec myslitelná.“10
24 To je klíč k porozumění, jak mohl vzniknout vesmír: muselo jít o přeměnu energie a hmoty. Tento vztah byl potvrzen Einsteinovou slavnou rovnicí E = mc2 (energie = hmota násobená druhou mocninou rychlosti světla). Z této rovnice může být vyvozen závěr, že hmota může vzniknout z energie, stejně jako může být ohromná energie získána z hmoty. Toho je důkazem atomová bomba. Astrofyzik Josip Kleczek proto prohlásil: „Většina nebo snad všechny elementární částice mohou být vytvořeny materializací energie.“11
25. Kdo je zdrojem nezměrné síly, která byla nutná ke stvoření vesmíru?
25 Existuje tedy vědecký důkaz, že zdroj nevyčerpatelné energie měl výchozí materiál pro stvoření hmotného vesmíru. Již citovaný biblický pisatel se zmínil o tom, že oním zdrojem energie je živá, inteligentní osobnost. Řekl: „Pro hojnost dynamické síly, a protože je také silný v moci, ani jedna z nich [nebeských těles] nechybí.“ V Bibli je tedy poukázáno na tento zdroj bezmezné energie, když je v 1. Mojžíšově 1:1 řečeno: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“
Na začátku nebyl žádný chaos
26. Co dnes vědci všeobecně uznávají?
26 Dnes vědci všeobecně uznávají, že vesmír měl začátek. Jedna význačná teorie, která se snaží popsat tento začátek, je teorie velkého třesku. Francis Crick napsal: „Skoro všechna novější pojednání o původu vesmíru vycházejí z teorie velkého třesku.“12 Jastrow poukazuje na kosmickou „explozi“ jako na „doslovný okamžik stvoření“.13 V časopise New Scientist však astrofyzik John Gribbin připustil, že vědci sice všeobecně tvrdí, že mohou popsat velmi podrobně, co se událo po onom „okamžiku“, ale příčina „této události stvoření zůstává tajemstvím“. A připustil, že „snad to všechno přece způsobil Bůh“.14
27. Proč má teorie velkého třesku svá omezení?
27 Většina vědců se ovšem zdráhá připsat tuto „událost“ Bohu. Proto je zpravidla tato exploze popisována jako chaos, který lze přirovnat k explozi jaderné bomby. Vede však taková exploze k vyššímu stupni organizace? Vznikly bombami, svrženými v dobách války, nějaké znamenitě navržené budovy nebo ulice a dopravní značky včetně dopravních předpisů? Naopak. Takové exploze působily zřícení budov, nepořádek, chaos a zkázu. A jestliže je výbušný materiál jaderný, dochází k naprosté zkáze, jaká postihla japonská města Hirošimu a Nagasaki v roce 1945.
28. K jakému závěru musíme dojít, pokud jde o mocné síly, které působily při stvoření vesmíru?
28 Nikoli, náš vesmír, který vzbuzuje bázeň, a jeho úžasný pořádek, systém a zákonitosti nemohly vzniknout pouhou „explozí“. Jen mocný organizátor a zákonodárce byl schopen řídit mocné síly tak, aby vznikla vrcholná organizace a vynikající zákony. A tak vědecké důkazy a logika pevně podporují biblický výrok: „Nebesa oznamují Boží slávu; a prostor vypráví o díle jeho rukou.“ — Žalm 19:1; 19:2, KB.
29. Co je potvrzeno pozorováním vědeckým i naším vlastním?
29 Bible se tedy vyrovnává s otázkami, které evoluční teorie jasně nevyřešila. Bible nás nenechává v nevědomosti o tom, kdo stojí za původem všech věcí. Dává nám jednoduchou a srozumitelnou odpověď. Potvrzuje jak pozorování vědecké, tak i naše vlastní, že totiž nic nevzniká samo od sebe. Ačkoli jsme sami nebyli svědky vzniku vesmíru, je zřejmé, že musel mít mistrovského konstruktéra, jak to vysvětluje Bible: „Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ — Hebrejcům 3:4.
[Studijní otázky]
[Praporek na straně 115]
Co člověk nyní poznává o vesmíru, „je přímo ohromující“
[Praporek na straně 117]
Náš systém Mléčné dráhy se skládá z více než 100 miliard hvězd
[Praporek na straně 118]
Galaxie jsou uspořádány v kupy, podobně jako zrnka vinné révy vytvářejí hrozen
[Praporek na straně 122]
Vědci „ustavičně narážejí na nové, úžasné aspekty řádu“
[Praporek na straně 123]
Vynikající organizace musí mít vynikajícího organizátora
[Praporek na straně 123]
Vesmír podléhá „určitým přesně definovaným zákonům“
[Praporek na straně 125]
„Zdá se, že tak specifické podmínky, které si navzájem tak přesně odpovídají, sotva vznikly náhodou“
[Celostránkový obrázek na straně 114]
[Obrázek na straně 116]
Typická spirální galaxie
[Obrázek na straně 116 a 117]
Naše sluneční soustava, vyznačená v rámečku, je zcela nepatrná ve srovnání s naší Mléčnou dráhou
[Obrázek na straně 119]
Galaxie v Andromedě, která se podobá naší Mléčné dráze, je pouze malá část ohromného vesmíru, o němž někteří říkají, že se skládá asi ze 100 miliard galaxií
[Obrázky na straně 120 a 121]
Planety naší sluneční soustavy se pohybují na přesných dráhách kolem Slunce
Atomy se podobají miniaturním slunečním soustavám
[Obrázek na straně 122]
Přesné hodinky jsou dílem inteligentního konstruktéra. Není daleko větší přesnost ve vesmíru dílem nejvyššího, inteligentního konstruktéra?
[Obrázek na straně 124]
Navést raketu na oběžnou dráhu vyžaduje respektování zákonů dynamiky a přitažlivosti. Takové zákony musí pocházet od zákonodárce
[Obrázek na straně 125]
Dopravní předpisy musely být vymyšleny
[Obrázky na straně 126]
Atomová bomba je důkazem vzájemného vztahu mezi hmotou a energií
Vede exploze bomby ke zlepšení budov?
[Obrázek na straně 127]
„Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ — Hebrejcům 3:4.
