1. Co je klíčem ke šťastnému rodinnému životu?

 JEHOVA BŮH si přeje, aby vaše rodina byla šťastná. Jeho Slovo, Bible, poskytuje rady každému členu rodiny a ukazuje, jakou úlohu mu v tomto uspořádání Bůh přidělil. Když každý v rodině plní svou úlohu v souladu s tím, co Bůh říká, vede to k velmi uspokojujícím výsledkům. Ježíš řekl: „Šťastní jsou ti, kdo slyší Boží slovo a dodržují je!“ (Lukáš 11:28)

 2. Co si musíme uvědomovat, chceme-li mít šťastnou rodinu?

² Štěstí v rodině závisí do značné míry na tom, zda si uvědomujeme, že Původcem rodinného uspořádání je Jehova — ten, kterého Ježíš nazval ‚naším Otcem‘. (Matouš 6:9) Každá rodina na zemi existuje díky našemu nebeskému Otci a můžeme si být jisti, že on ví nejlépe, co k rodinnému štěstí přispívá. (Efezanům 3:14, 15) Co tedy o úloze jednotlivých členů rodiny Bible říká?

 3. Jak Bible popisuje vznik lidské rodiny a proč si můžeme být jisti, že je to pravda?

³ Jehova vytvořil první lidi, Adama a Evu, a spojil je manželským poutem. Na zemi jim dal nádherný rajský domov — zahradu Eden — a vybídl je, aby měli děti. „Buďte  plodní a přibývejte a naplňte zemi,“ řekl Jehova. (1. Mojžíšova 1:26–28; 2:18, 21–24) To není pouhá pověst ani mýtus. Sám Ježíš totiž ukázal, že to, co se o počátku rodinného života dozvídáme z První knihy Mojžíšovy, je pravda. (Matouš 19:4, 5) Přestože dnes zažíváme mnoho problémů a náš život nevypadá tak, jak si to Bůh přál, prozkoumejme otázku, jak je možné štěstí v rodině dosáhnout.

 4. (a) Jak může každý člen rodiny přispívat k jejímu štěstí? (b) Proč je pro dosažení štěstí v rodině tak důležité poučit se ze života Ježíše?

⁴ Každý člen rodiny v ní může přispět ke štěstí tím, že napodobuje Boha v projevování lásky druhým. (Efezanům 5:1, 2) Jak ale můžeme Boha napodobovat, když ho nevidíme? Jehovův způsob jednání můžeme pochopit díky tomu, že Bůh poslal z nebe na zem svého prvorozeného Syna. (Jan 1:14, 18) Když byl tento Syn, Ježíš Kristus, na zemi, napodoboval svého Otce tak dokonale, že vidět Ježíše a naslouchat mu bylo stejné, jako kdyby člověk byl v přítomnosti Jehovy a naslouchal jemu samotnému. (Jan 14:9) Proto když se dozvídáme, jak Ježíš projevoval lásku, a když se jej snažíme napodobovat, může každý z nás přispět k tomu, že jeho rodina bude šťastnější.

5, 6. (a) Jaký příklad si mohou manželé vzít z toho, jak Ježíš jednal se sborem? (b) Co musíme dělat, aby nám Bůh odpouštěl hříchy?

⁵ Bible říká, že manžel by měl se svou manželkou jednat stejně, jako Kristus jednal se svými učedníky. Zamysleme se nad následující biblickou vybídkou: „Manželé, milujte stále své manželky, právě jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj . . . Takto by měli manželé milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová, stejně jako i Kristus něžně chová sbor.“ (Efezanům 5:23, 25–29)

 ⁶ Tím, jak Ježíš miloval sbor svých učedníků, dal dokonalý příklad všem manželům. Své učedníky ‚miloval až do konce‘ a obětoval za ně svůj život, a to i přesto, že ani zdaleka nebyli dokonalí. (Jan 13:1; 15:13) Podobně jsou manželé vybízeni: „Manželé, neustále milujte své manželky a nebuďte na ně hořce rozhněvaní.“ (Kolosanům 3:19) Co manželovi pomůže, aby tuto radu dokázal uplatňovat, a to zvláště ve chvílích, kdy jeho manželka nejedná zrovna s rozvahou? Měl by pamatovat na to, že on sám má také chyby, a že pokud mu je Bůh má odpustit, musí pro to jako manžel sám něco udělat. Co by to mělo být? Musí odpouštět těm, kdo se prohřešili proti němu, a mezi takové lidi patří i jeho manželka. Ta by samozřejmě měla jednat stejně. (Matouš 6:12, 14, 15) Chápete nyní, proč někteří lidé říkají, že šťastné manželství je svazkem dvou lidí, kteří si umějí odpouštět?

 7. Co bral Ježíš v úvahu a jaký příklad tím dal manželům?

⁷ Manželé by také neměli přehlédnout to, že Ježíš byl ke svým učedníkům vždy ohleduplný. Bral v úvahu jejich omezení a tělesné potřeby. Například když byli unavení, řekl jim: „Pojďte sami soukromě na osamělé místo a trochu si odpočiňte.“ (Marek 6:30–32) I manželka si zaslouží, aby s ní manžel jednal ohleduplně. Bible manželku popisuje jako ‚slabší nádobu‘, jíž by měl manžel prokazovat „čest“. Proč? Protože jak manželé, tak i manželky se rovným dílem těší z „nezasloužené přízně života“. (1. Petra 3:7) Manželé by měli pamatovat na to, že Bůh oceňuje věrnost člověka, a ne to, zda je někdo muž nebo žena. (Žalm 101:6)

 8. (a) Jak to, že manžel, který „miluje svou manželku, miluje sebe“? (b) Co znamená výrok, že manžel a manželka jsou „jedno tělo“?

⁸ Bible říká, že manžel, který „miluje svou manželku, miluje sebe“. Je to tak proto, že muž a jeho manželka „již nejsou dva, ale jedno tělo“, jak řekl Ježíš. (Matouš 19:6)  Sexuální uspokojení tedy musí hledat výhradně jeden u druhého. (Přísloví 5:15–21; Hebrejcům 13:4) To se jim bude dařit za předpokladu, že budou projevovat nesobecký zájem o potřeby svého partnera. (1. Korinťanům 7:3–5) Za pozornost stojí také následující připomínka: „Nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová.“ Manželé mají milovat svou manželku jako sami sebe a mít při tom na paměti, že i oni jsou odpovědní své hlavě — Ježíši Kristu. (Efezanům 5:29; 1. Korinťanům 11:3)

 9. O které Ježíšově vlastnosti se píše ve Filipanům 1:8 a proč by manžel měl tuto vlastnost projevovat své manželce?

⁹ Apoštol Pavel mluvil o ‚něžné náklonnosti, jakou má Kristus‘. (Filipanům 1:8) Ježíšova něžnost byla pro druhé občerstvující. Byla to vlastnost, která k němu přitahovala ženy, jež se staly jeho následovnicemi. (Jan 20:1, 11–13, 16) A manželka touží po něžné náklonnosti svého manžela.

10. Jaký příklad dává Ježíš manželkám?

¹⁰ Rodina je určitá organizační jednotka, a pokud má fungovat hladce, musí v ní být vedení. I Ježíš se podřizuje vedení od Toho, kdo je jeho hlavou. „Hlavou Krista je . . . Bůh“, a stejně tak „hlavou ženy je . . . muž“. (1. Korinťanům 11:3) V tom, jak se Ježíš podřizuje vedení od Boha, je pro nás znamenitým příkladem, protože každý z nás se někomu musí podřizovat.

11. Jaký postoj by manželka měla mít ke svému manželovi a k čemu může její jednání vést?

¹¹ Nedokonalý muž dělá chyby a jako hlava rodiny často ani zdaleka nedosahuje ideálu. Jak by na to měla manželka reagovat? Neměla by svého manžela snižovat ani se pokoušet převzít jeho úlohu a chopit se kormidla. Moudrá manželka ví, že z Božího stanoviska má velkou hodnotu to, když projevuje tichého a mírného ducha. (1. Petra 3:4)  S takovým postojem pro ni bude snadnější projevovat zbožnou podřízenost, a to i za obtížných okolností. Bible navíc říká: „Manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ (Efezanům 5:33) Ale co když manžel nepřijímá Krista jako svou Hlavu? Bible manželky vybízí: „Podřizujte [se] svým vlastním manželům, aby někteří, jestliže nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých manželek, protože jsou očitými svědky vašeho cudného chování spolu s hlubokou úctou.“ (1. Petra 3:1, 2)

12. Proč není nesprávné, když manželka uctivě vyjádří svůj názor?

¹² Ať už manžel je křesťanem, nebo ne, není od manželky projevem neúcty, pokud taktně vyjádří odlišný názor. Její pohled na věci může být správný, a když manžel své ženě naslouchá, může z toho mít užitek celá rodina. Abraham sice nesouhlasil s tím, když mu jeho manželka Sára navrhovala praktické řešení určitého problému, který v jejich domácnosti vznikl, ale Bůh Abrahamovi řekl: „Naslouchej jejímu hlasu.“ (1. Mojžíšova 21:9–12) Pokud však manžel udělá v nějaké záležitosti konečné rozhodnutí, které není v rozporu s Božími zákony, jeho manželka se podřídí a takové rozhodnutí podpoří. (Skutky 5:29; Efezanům 5:24)

13. (a) K čemu vybízí vdané ženy rada v Titovi 2:4, 5? (b) Co Bible říká o rozluce a rozvodu?

¹³ Když manželka dobře plní svou úlohu, může toho pro rodinu udělat hodně. Bible například ukazuje, že vdané ženy mají ‚milovat své manžely, milovat své děti, být zdravé mysli, cudné, doma pracovité, dobré a podřizovat se svým vlastním manželům‘. (Titovi 2:4, 5) Manželce a matce, která jedná takovým způsobem, bude její rodina trvale projevovat lásku a úctu. (Přísloví 31:10, 28) Manželství je však svazkem nedokonalých lidí, a proto některé krajní situace mohou vyústit v rozluku nebo rozvod. Za určitých okolností Bible rozluku připouští. Přesto ji není možné brát na lehkou váhu, protože Bible radí: „Manželka  [by] neměla odejít od svého manžela . . . a manžel by neměl opustit svou manželku.“ (1. Korinťanům 7:10, 11) A biblickým důvodem k rozvodu je pouze smilstvo jednoho z partnerů. (Matouš 19:9)

14. Jak Ježíš jednal s dětmi a co děti od svých rodičů potřebují?

¹⁴ Dokonalý vzor dal Ježíš i rodičům. Je pro ně příkladem v tom, jak jednal s dětmi. Když učedníci nechtěli malým dětem dovolit, aby přicházely k Ježíšovi, ten řekl: „Ať ke mně malé děti přicházejí; nepokoušejte se je zastavit.“ Bible říká, že potom „bral děti do náruče a začal jim žehnat a vkládat na ně ruce“. (Marek 10:13–16) Ježíš si na malé děti udělal čas. Neměli byste si ho tedy na své vlastní syny a dcery najít i vy? Děti potřebují, abyste si na ně vyhradili hodně času, a ne jen krátké chvilky. Musíte si udělat čas také na to, abyste je vyučovali, protože Jehova to od rodičů vyžaduje. (5. Mojžíšova 6:4–9)

15. Co mohou rodiče udělat pro ochranu svých dětí?

¹⁵ Tento svět je stále ničemnější, a proto děti od svých rodičů potřebují ochranu před zlými lidmi, kteří by jim  chtěli ublížit. K takovým zločincům patří například ti, kdo děti sexuálně zneužívají. Uvažujme o tom, jak Ježíš chránil své učedníky, kterým s láskou říkal „děťátka“. Když byl zatýkán a brzy ho čekala poprava, umožnil svým učedníkům, aby utekli. (Jan 13:33; 18:7–9) Každý rodič musí být ve střehu před Ďáblovými pokusy ublížit malým dětem. Své děti musíte předem varovat. a (1. Petra 5:8) Nikdy dříve dětem nehrozilo v tělesném, duchovním a mravním ohledu větší nebezpečí než dnes.

16. Co se mohou rodiče naučit z toho, jak Ježíš reagoval na nedokonalost svých učedníků?

¹⁶ Poslední noc před tím, než Ježíš zemřel, se jeho učedníci  přeli, kdo je mezi nimi významnější. Ježíš se na ně ale nerozzlobil. Místo toho se dál láskyplně snažil působit na jejich srdce svými slovy i svým příkladem. (Lukáš 22:24–27; Jan 13:3–8) Pokud jste rodiči, všimli jste si, jak byste mohli Ježíše napodobovat, když své děti usměrňujete? Je pravda, že děti ukázňování potřebují, ale rodiče by jim ho měli poskytovat „ve vhodné míře“, a nikdy ne v hněvu. Nikdy by neměli mluvit neuváženě, protože to by se podobalo ‚bodání mečem‘. (Jeremjáš 30:11; Přísloví 12:18) Své dítě byste měli ukázňovat tak, aby později vidělo, že to bylo na místě. (Efezanům 6:4; Hebrejcům 12:9–11)

17. V jakých směrech Ježíš poskytl dokonalý příklad dětem?

¹⁷ Mohou se od Ježíše něco naučit i děti? Ano, rozhodně mohou. Svým příkladem Ježíš ukázal, že děti mají poslouchat rodiče. „Právě jak mě Otec naučil, tak mluvím,“ řekl Ježíš. Pak dodal: „Vždy dělám to, co se mu líbí.“ (Jan 8:28, 29) Ježíš poslouchal svého nebeského Otce, a Bible vybízí děti, aby poslouchaly své rodiče. (Efezanům 6:1–3) Ježíš byl sice dokonalým dítětem, ale své rodiče Josefa a Marii poslouchal i přesto, že byli nedokonalí. Ježíš svou poslušností jistě přispěl k tomu, že jejich rodina byla šťastná. (Lukáš 2:4, 5, 51, 52)

18. Proč Ježíš vždy poslouchal svého nebeského Otce a komu děti dělají radost, když poslouchají své rodiče?

¹⁸ Mohou se děti poučit, jak se víc podobat Ježíšovi a potěšit tak své rodiče? Připusťme, že pro mladé lidi je někdy těžké své rodiče poslouchat, ale právě to od nich Bůh očekává. (Přísloví 1:8; 6:20) Ježíš svého nebeského Otce poslouchal vždy, dokonce i za obtížných okolností. Jednou, když bylo pro Ježíše obzvlášť těžké jednat v souladu s Boží vůlí, řekl: „Odstraň ode mne tento pohár [určitý požadavek].“ Nicméně Ježíš udělal to, co po něm Bůh chtěl,  protože si uvědomoval, že jeho Otec ví, co je nejlepší. (Lukáš 22:42) Když se děti učí být poslušné, dělají velkou radost nejen svým rodičům, ale také svému nebeskému Otci. b (Přísloví 23:22–25)

19. (a) Jak Satan svádí mladé lidi? (b) Jak může špatné chování dětí působit na rodiče?

¹⁹ Ďábel pokoušel Ježíše, a my si můžeme být jistí, že k nesprávnému jednání bude svádět i mladé lidi. (Matouš 4:1–10) Satan Ďábel využívá tlak vrstevníků, protože takovému tlaku je často těžké odolat. Je tedy velmi důležité, aby se děti nestýkaly se špatnou společností. (1. Korinťanům 15:33) Jákobova dcera Dina se stýkala s lidmi, kteří neuctívali Jehovu, a způsobila si tím spoustu problémů. (1. Mojžíšova 34:1, 2) Mějme na mysli, jak hluboce mohou být členové rodiny zraněni, když se jeden z nich zaplete do sexuální nemravnosti. (Přísloví 17:21, 25)

20. Co musí každý člen rodiny dělat, aby rodina byla šťastná?

²⁰ S rodinnými problémy se lze vyrovnat mnohem lépe, když všichni členové rodiny uplatňují biblické rady.  Uplatňování těchto rad je vlastně klíčem k rodinnému štěstí. Manželé, milujte tedy svou manželku a jednejte s ní stejně, jako Ježíš jedná se svým sborem. Manželky, podřizujte se vedení svého manžela a napodobujte příklad schopné manželky popsané v Příslovích 31:10–31. Rodiče, poučujte své děti. (Přísloví 22:6) Otcové, ‚předsedejte své vlastní domácnosti znamenitým způsobem‘. (1. Timoteovi 3:4, 5; 5:8) A děti, poslouchejte své rodiče. (Kolosanům 3:20) Nikdo v rodině není dokonalý, a tak všichni dělají chyby. Proto buďte pokorní a proste jeden druhého o odpuštění.

21. Jakou nádhernou vyhlídku do budoucnosti máme a díky čemu se už dnes můžeme těšit ze šťastného rodinného života?

²¹ Bible skutečně obsahuje spoustu cenných rad a poučení týkajících se rodinného života. Kromě toho mluví o Božím novém světě a o pozemském ráji naplněném šťastnými lidmi, kteří budou uctívat Jehovu. (Zjevení 21:3, 4) To je skutečně nádherná vyhlídka. A pokud uplatňujeme pokyny zaznamenané v Božím slově, Bibli, můžeme se ze šťastného rodinného života těšit už dnes.