I během pandemie covidu-19 se svědkové Jehovovi snaží potěšit druhé lidi dobrou zprávou z Bible, i když to teď dělají jinak než dřív. Místo služby na veřejnosti a dům od domu lidi kontaktují především po telefonu a prostřednictvím dopisů. a Je vidět, že jim v tom Jehova pomáhá, a hodně lidí na to hezky reaguje. (Přísloví 16:3, 4) Podívejme se na několik příkladů z jedné ostrovní země.

 Sestra jménem Helen před pandemií navštěvovala jednu mladou ženu a nabízela jí studium Bible. Paní ale pokaždé odmítla. Den před začátkem lockdownu jí Helen dala Bibli a knihu Co se můžeme naučit z Bible? Během lockdownu jí znovu nabídla studium a vysvětlila, že by probíhalo po telefonu. Tentokrát mladá paní souhlasila. Rozhovory se jí moc líbily, a tak poprosila Helen, jestli by mohla studovat každý den. Brzy se začala přes telefon připojovat na sborová shromáždění. A to není všechno – to, co se učí, uplatňuje ve svém životě a ráda o tom mluví s druhými.

 V jednom sboru v rámci své kazatelské služby svědkové psali dopisy na místní policejní stanici. V dopisech uvedli, že si moc váží práce, kterou policie dělá. Policisté byli velice překvapení a jeden z nich řekl Jeffersonovi, který slouží jako sborový starší: „Já si myslel, že svědkové nemají policajty rádi.“ Jefferson mu vysvětlil, jak to je. Na policejní stanici se všem dopisy tak líbily, že se rozhodli, že si je vyvěsí vedle vchodu. Jeden policista řekl, že když si to lidé přečtou, možná se začnou na policii dívat jinak.

 Edna a Ednalyn slouží jako pravidelné průkopnice. b Kvůli tomu, že nemají doma internet, nemohly sledovat shromáždění přes videokonferenci. Zatelefonovaly proto své sousedce a poprosily ji, jestli by se mohly připojovat na její Wi-Fi, že by jí na internet přispěly. Ta žena byla moc hodná a dovolila jim, aby se připojily zdarma. Později dokonce přijala pozvání, aby se na shromáždění sama podívala. V současné době jak tahle paní, tak i jedno z jejích dětí a dvě její vnučky studují Bibli a pravidelně se připojují na shromáždění.

 Bratři a sestry taky zvali své sousedy, známé, spolupracovníky a další na přednášku, která se měla konat online. Ellaine pracuje v nemocnici a chtěla pozvat své kolegy, ale ze začátku se toho trochu bála. Myslela si, že někteří lékaři mají vůči svědkům předsudky. Nakonec se ale odhodlala a rozeslala jim textové zprávy s pozváním. Zvlášť váhala u jednoho manželského páru lékařů. Hodně o tom přemýšlela a modlila se a pak jim tu esemesku poslala. Lékařka na to reagovala: „To se jako mám dát ke svědkům?“ Ellaine jí odepsala, že na shromáždění jsou zvaní všichni, i ti, kdo nejsou svědky Jehovovými. Ellaine překvapilo, když se na druhý den tento manželský pár připojil na shromáždění už před jeho začátkem. Vypráví: „Ještě než shromáždění skončilo, mi přišla od té lékařky zpráva: ‚Tohle bylo poprvé, co jsem byla na vašem setkání. Moc se mi to líbilo. Díky za pozvání.‘“

 Ellaine pozvala celkem 20 lékařů. Byla nadšená, když zjistila, že 16 z nich si přednášku poslechlo. Říká, že je moc ráda, že stejně jako apoštol Pavel sebrala odvahu, aby se podělila o dobrou zprávu se svými spolupracovníky. (1. Tesaloničanům 2:2)

 Během pandemie to nikdo nemá lehké. Naši bratři a sestry v téhle zemi ani jinde na světě ale neztrácejí radost, protože se ze všech sil snaží pomáhat druhým. (Skutky 20:35)