Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Dọdai 2. Núdùdù Whèdomẹ

Dọdai 2. Núdùdù Whèdomẹ

Dọdai 2. Núdùdù Whèdomẹ

“Núdùdù whèdomẹ nasọ tin.”​—MALKU 13:8.

● Dawe de wá dín fibẹtado to gbétatò Quaratadji tọn mẹ to Niger. Ylọnẹn dawe lọ tọn sin ovi lẹ, gọna nọvisunnu po nọviyọnnu etọn titi lẹ po lọsu họ̀n sọn lẹdo dindẹn otò lọ tọn mẹ bo wá gọ́ na ẹn ma nado kú huvẹ kú. Amọ́, dawe lọ yì mlọnai do olá edeṣo to ozàn de ji. Naegbọn e do to ṣokẹdẹ? Sidi, he yin kọmẹ-gán gbétatò lọ tọn dọ dọ: “Na e masọ do nugopipe nado nọ mọ dùdù po nùnù po na [hẹnnumẹ etọn lẹ] ba wutu, e nọ vẹawuna ẹn nado to yé pọ́n domọ.”

ETẸWẸ KUNNUDENU LẸ DOHIA? Lẹdo aihọn pé, diblayin gbẹtọ 1 to 7 ji wẹ ma nọ mọ núdù ganji to azán dopodopo ji. Sọha lọ ylan taun to lẹdo Aflika tọn he tin to hùwaji Sahara tọn mẹ, fie gbẹtọ 1 to 3 ji nọ to huvẹ te to whelẹponu. Nado mọnukunnujẹ ehe mẹ po awubibọ po, mí ni dọ dọ whẹndo de bẹ otọ́, onọ̀ po viyẹyẹ de po hẹn. Eyin omẹ awe pẹẹ wẹ núdùdù he to yé si na pé, mẹnu wẹ na nọ huvẹ? Otọ́ lọ wẹ ya? onọ̀ lọ? Kavi viyẹyẹ lọ? Nudide he whẹndo mọnkọ lẹ nọ pannukọn egbesọegbesọ niyẹn.

LINLẸN TẸWẸ GBAYIPE? Núdùdù he aigba nọ detọ́n nọ sù taun, bo dona pé mẹlẹpo. Tito dagbe bibasi na onú enẹlẹ wẹ e biọ poun.

BE NUGBO WẸ ENẸ YA? Na nugbo tọn, glesi lẹ sọgan nọ pọ̀ jinukun susu taun bosọ nọ bẹ yé yì ofi voovo lẹ todin hugan gbede pọ́n to whenuho mẹ. E yọnbasi dọ gandudu gbẹtọvi tọn lẹ ni basi tito nado nọ penukundo núdùdù he aigba nọ detọ́n lẹ go ganji nado gbọ huvẹ. Ṣigba, sọn owhe susu die wẹ yé ko to tintẹnpọn nado wà ehe bọ e ma pà yé.

ETẸWẸ A LẸN? Be nuhe Malku 13:8 dọ wẹ to hẹndi mọ ya? Mahopọnna nukọnyiyi azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn, be gbẹtọvi he tin lẹdo aihọn pé lẹpo wẹ to oyà núdùdù whèdomẹ tọn ji ya?

Nuhahun devo lẹ sọ nọ bọdo aigba sisọsisọ po núdùdù whèdomẹ po go. Adà ohia azán godo tọn lẹ tọn devo wẹ nọ fọ́n nuhahun enẹlẹ dote.

[Nudọnamẹ tangan lẹ]

“Hugan mado-atọ̀n ovi he nọ kú na afuje-zọ̀n, oslá, po azọ̀n devo lẹ po wutu lẹ tọn, sọgan ko pò togbẹ̀ eyin yé nọ mọ núdù ganji dai wẹ.”​—ANN M. VENEMAN, HE YIN ANADENANUTỌ HOHO OGBẸ́ HE PLIDOPỌ AKỌTA LẸ TỌN (ONU) ZEDAI NADO PENUKUNDO YỌPỌVU LẸ GO TỌN.

[Asisa Yẹdide lẹ Tọn]

© Paul Lowe/​Panos Pictures