Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 8

Agun lọ “Biọ Ojlẹ Jijọho Tọn de Mẹ”

Agun lọ “Biọ Ojlẹ Jijọho Tọn de Mẹ”

Saulu homẹkẹndomẹtọ akonka lọ lẹzun lizọnyizọnwatọ zohunhunnọ de

Sinai do Owalọ lẹ 9:1-43 ji

1, 2. Etẹwẹ Saulu jlo na yì wà to Damasku?

 GBEJIZỌNLINZINTỌ lọ lẹ to dindọnsẹpọ Damasku, fie yé jlo na wà danú he tin to ayiha yetọn mẹ te. Yé jlo na yì plan devi Jesu tọn lẹ gánnugánnu sọn owhé yetọn lẹ gbè, blá yé, dowinyan yé, bo dọ̀n yé yì Jelusalẹm na hagbẹ Whẹdatẹn Daho Ju lẹ tọn lẹ nido sọgan sayana yé.

2 Saulu, he to anadena pipli mẹgbeyantọ tọn ehe ko doalọ to okú mẹde tọn mẹ wayi. a E ma ko dẹn din bọ e yí homẹhunhun do to nupọn dile hagbẹ etọn zohunhun agọ̀nọ lẹ to zannu dlan do Stefani, he yin devi Jesu tọn nugbonọ de. (Owalọ 7:57–8:1) Na Saulu ma tindo pekọ to homẹkẹndido devi Jesu tọn he nọ nọ̀ Jelusalẹm lẹ mẹ wutu, e sọ hẹn ede zun nuyizan Lẹgba tọn nado hẹn homẹkẹn lọ gbayipe. E jlo na sukúndona sinsẹ̀n he e mọ di pipli klandovo owùnọ de, he yè nọ ylọdọ “Aliho Lọ.”—Owalọ 9:1, 2; pọ́n apotin lọ “ Saulu Mọ Aṣẹ Yí Nado Yì Wle Klistiani lẹ to Damasku.”

3, 4. (a) Etẹwẹ jọ do Saulu go? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna?

3 To ajiji mẹ, hinhọ́n de họ́n lẹdo Saulu pé. Mẹhe to gbejizọnlinzin hẹ ẹ lẹ mọ hinhọ́n lọ bo jọsi sọmọ bọ yé ma yọ́n nuhe yé na dọ. Saulu ba nukunnu pò bo họ́jai do kọmẹ. Todin he e ma to numọ ba, e sè ogbè de sọn olọn mẹ dọmọ: “Saulu, Saulu, naegbọn hiẹ do to homẹkẹndo mi?” E paṣa Saulu bọ e kanse dọmọ: “Hiẹ mẹnu wẹ, Oklunọ?” Gblọndo he Saulu mọyi dona ko sọ hẹn ẹn jọsi dogọ, na ogbè lọ dọmọ: “Yẹn Jesu wẹ, mẹhe hiẹ to homẹkẹndo.”—Owalọ 9:3-5; 22:9.

4 Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn nuhe Jesu dọna Saulu jẹnukọn mẹ? Nawẹ dogbigbapọnna nuhe jọ to whenue Saulu lẹzun Klistiani sọgan hẹn ale wá na mí gbọn? Podọ etẹlẹ wẹ mí sọgan plọn sọn aliho he mẹ agun lọ yí ojlẹ jijọho tọn he mẹ e biọ to whenue Saulu lẹzun Klistiani godo zan te mẹ?

“Naegbọn Hiẹ Do to Homẹkẹndo Mi?” (Owalọ lẹ 9:1-5)

5, 6. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn nuhe Jesu dọna Saulu mẹ?

5 Whenue Jesu do Saulu te to aliho he yì Damasku ji, Jesu ma kanse e dọ: “Naegbọn hiẹ do to homẹkẹndo devi ṣie lẹ?” Dile mí mọ do to aga, e dọmọ: “Naegbọn hiẹ do to homẹkẹndo mi?” (Owalọ 9:4) Mọwẹ, Jesu lọsu nọ sè vivẹ́ eyin hodotọ etọn lẹ tin to whlepọn mẹ.—Mat. 25:34-40, 45.

6 Eyin hiẹ to yaji na yise he a tindo to Klisti mẹ wutu, hiẹ sọgan deji dọ Jehovah po Jesu po mọnukunnujẹ ninọmẹ towe mẹ. (Mat. 10:22, 28-31) To alọnu din, whlepọn lọ sọgan nọma yin didesẹ. Flindọ Jesu mọ Stefani to whenue e to yinyin hùhù bosọ mọ devi nugbonọ lẹ to whenue Saulu dọ̀n yé gánnugánnu sọn owhé yetọn lẹ gbè to Jelusalẹm. (Owalọ 8:3) Ṣogan, Jesu ma dádo whẹho lọ lẹ mẹ to whenẹnu. Etomọṣo, Jehovah yí Jesu zan nado na huhlọn Stefani po devi he pò lẹ po nado tẹdo nugbonọ-yinyin yetọn go.

7. Etẹlẹ wẹ hiẹ dona wà nado sọgan doakọnna homẹkẹn?

7 Hiẹ lọsu sọgan doakọnna homẹkẹn eyin a nọ wà nuhe bọdego ehelẹ: (1) Magbe nado tẹdo nugbonọ-yinyin towe go mahopọnna nudepope he to jijọ. (2) Nọ biọ alọgọ Jehovah tọn. (Flp. 4:6, 7) (3) Jo ahọsuyiyi do alọ Jehovah tọn mẹ. (Lom. 12:17-21) (4) Deji dọ Jehovah na gọalọna we nado doakọnnanu kakajẹ whenue ewọ mọdọ e jẹ nado de whlepọn lọ sẹ̀.—Flp. 4:12, 13.

“Mẹmẹsunnu Saulu, Oklunọ lọ . . . Ko Do Mi Hlan” (Owalọ lẹ 9:6-17)

8, 9. Etẹwẹ na ko yin numọtolanmẹ Ananias tọn gando azọ́ndenamẹ etọn go?

8 To whenue Jesu ko na gblọndo kanbiọ Saulu tọn dọ “Hiẹ mẹnu wẹ, Oklunọ?” godo, e dọna Saulu dọmọ: “Fọ́n bo biọ tòdaho lọ mẹ, nuhe hiẹ dona wà nasọ yin didọna we.” (Owalọ 9:6) Saulu he ma to numọ ba lọ yin pinplan yì fihe e na nọ to Damasku, podọ e blanù bo hodẹ̀ to finẹ na azán atọ̀n. To ojlẹ enẹ mẹ, Jesu dọho Saulu tọn na Ananias, he yin devi de to tòdaho enẹ mẹ, mẹhe “Ju he nọ nọ̀ [Damasku] lẹpo nọ dekunnu etọn dagbe.”—Owalọ 22:12.

9 Pọ́n lehe Ananias na ko gọ́ na ayajẹ po obu po to ojlẹ dopolọ mẹ do! Ota agun lọ tọn, yèdọ Jesu Klisti he ko fọnsọnku lọ, wẹ dọhona ẹn tlọlọ bo de e nado hẹn azọ́ndenamẹ vonọtaun de di. Lẹblanulọkẹyi de wẹ yin ehe nugbo, amọ́ e sọ kàn dẹpẹ biọ! Whenue Jesu dọna Ananias dọ e dona yì Saulu dè, e gblọn dọmọ: “Oklunọ, yẹn ko sè sọn mẹsusu dè dogbọn dawe ehe dali, yèdọ nuylankan lọ lẹpo he e ko wà na omẹ wiwe towe lẹ to Jelusalẹm. Podọ tofi, e mọ aṣẹ yí sọn yẹwhenọgán lẹ dè nado wle mẹhe to oyín towe ylọ lẹpo do gànpamẹ.”—Owalọ 9:13, 14.

10. Etẹwẹ aliho he mẹ Jesu yinuwa hẹ Ananias te plọn mí?

10 Jesu ma wọhẹ Ananias na e dọ nuhe to ahunmẹduna ẹn wutu gba. Kakatimọ, Jesu dọ nuhe e dona wà na ẹn to aliho he họnwun mẹ. E sọ doyẹyigona Ananias bo dọ nuhewutu e do jlo dọ ewọ ni hẹn azọ́n vonọtaun ehe di na ẹn. Jesu dọ gando Saulu go dọmọ: “Núzinzan dide de wẹ dawe ehe yin na mi nado hẹn oyín ṣie yì akọta lẹ, ahọlu lẹ po ovi Islaeli tọn lẹ po dè. Na yẹn na do nususu he ewọ dona jiya etọn na oyín ṣie tọn wutu lẹ hia ẹ hezeheze.” (Owalọ 9:15, 16) Ananias wà nuhe Jesu biọ to e si to afọdopolọji. E yì Saulu homẹkẹndomẹtọ lọ dè bo dọna ẹn dọ: “Mẹmẹsunnu Saulu, Oklunọ lọ Jesu he sọawuhia we to aliho he ji hiẹ gbọn wá, ko do mi hlan, na hiẹ nido sọgan mọnú bo gọ́ na gbigbọ wiwe.”—Owalọ 9:17.

11, 12. Etẹlẹ wẹ mí plọn sọn whẹho he gando Jesu, Ananias, po Saulu po go mẹ?

11 Nususu wẹ mí sọgan plọn sọn whẹho he gando Jesu, Ananias, po Saulu po go mẹ. Di apajlẹ, Jesu deanana azọ́n yẹwhehodidọ tọn kẹdẹdile e dopagbe dọ emi na wà do. (Mat. 28:20) Dile etlẹ yindọ Jesu ma nọ dọhona dopodopo mítọn tlọlọ to egbehe, e nọ deanana azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ gbọn afanumẹ nugbonọ lọ he e ko de do devizọnwatọ whégbè tọn etọn lẹ ji gblamẹ. (Mat. 24:45-47) To anademẹ Hagbẹ Anademẹtọ lọ tọn glọ, wẹnlatọ lẹ po gbehosọnalitọ lẹ po nọ yin didohlan nado dín mẹhe jlo na yọ́n nususu dogọ gando Klisti go lẹ mọ. Dile e yin nùdego to weta he wayi mẹ do, susu to omẹ mọnkọtọn lẹ mẹ ko biọ anademẹ Jiwheyẹwhe tọn to odẹ̀ mẹ bọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko sọ dla yé pọ́n to enẹgodo.—Owalọ 9:11.

12 Ananias gbọn tonusise dali kẹalọyi azọ́ndenamẹ enẹ bosọ mọ dona susu yí. Be hiẹ nọ setonuna gbedide lọ nado dekunnu mlẹnmlẹn etlẹ yin to whenue azọ́ndenamẹ lọ nọ hẹn we nado hanú to whedelẹnu ya? Kunnudide sọn whédegbè jẹ whédegbè podọ hodidọ na jonọ lẹ sọgan nọ dobuna mẹdelẹ. Avùnnukundiọsọmẹnu wẹ e nọ yin na mẹdevo lẹ nado dọyẹwheho na gbẹtọ lẹ to ajọwatẹn lẹ, to aliho ji, to alokan ji kavi gbọn wekanhlanmẹ lẹ gblamẹ. Ananias duto obu etọn ji bo gọalọna Saulu nado mọ gbigbọ wiwe yí. b Ananias tindo kọdetọn dagbe na e dejido Jesu go bosọ pọ́n Saulu taidi mẹmẹsunnu etọn wutu. Mílọsu sọgan duto obu mítọn ji dile Ananias wà do, eyin mí deji dọ Jesu wẹ to anadena azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ, bo nọ vẹawu gbẹtọ lẹ, bosọ nọ pọ́n mẹhe tlẹ di mẹhe dobu hugan lẹ hlan di mẹmẹsunnu mítọn sọgodo tọn lẹ.—Mat. 9:36.

“E Jẹ Yẹwhehodọ Ji Gando Jesu Go” (Owalọ lẹ 9:18-30)

13, 14. Eyin hiẹ to Biblu plọn bo ma ko yí baptẹm, etẹwẹ a sọgan plọn sọn apajlẹ Saulu tọn mẹ?

13 Saulu yí nuhe e plọn lẹ do yizan mẹ to afọdopolọji. To whenue Ananias hunnukun na ẹn godo, e ze ede jo na baptẹm bo jẹ gbẹdo pẹkipẹki hẹ devi lẹ ji to Damasku. Ṣigba e ma fó do finẹ. “To afọdopolọji, e jẹ yẹwhehodọ ji gando Jesu go to sinagọgu lẹ mẹ, dọ Visunnu Jiwheyẹwhe tọn wẹ ewọ.”—Owalọ 9:20.

14 Eyin hiẹ to Biblu plọn bo ma ko yí baptẹm, be a na hodo apajlẹ Saulu tọn bo yinuwa po nujikudo po gbọn baptẹm-yíyí to dodonu nuhe a to pinplọn lẹ tọn ji dali ya? Nugbo wẹ dọ, Saulu yí nukun etọn lẹ do mọ azọ́njiawu he Klisti wà de, podọ ayihaawe ma tin dọ ehe na ko whàn ẹn nado yinuwa. Ṣigba mẹdevo lẹ sọ mọ azọ́njiawu he Jesu wà lẹ ga. Di apajlẹ, Falesi delẹ to finẹ bo mọ whenue e hẹnazọ̀ngbọna dawe he alọ etọn kúsẹ́ de, podọ Ju susu wẹ yọnẹn to paa mẹ dọ Jesu fọ́n Lazalọsi sọnku. Etomọṣo, susu yetọn ma do ojlo hia, bo tlẹ diọnukunsọ ẹ. (Malku 3:1-6; Joh. 12:9, 10) To vogbingbọn mẹ, Saulu diọ. Naegbọn Saulu do diọ to whenue mẹdevo lẹ ma wàmọ? Na e dibusi Jiwheyẹwhe hú gbẹtọ bosọ yọ́n pinpẹn lẹblanu he Klisti dohia ẹ tọn taun. (Flp. 3:8) Eyin hiẹ lọsu yinuwa domọ, a ma na dike nude ni glọnalina we nado nọ tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ podọ nado pegan na baptẹm.

15, 16. Etẹwẹ Saulu wà to sinagọgu lẹ mẹ, podọ nawẹ Ju he to Damasku lẹ yinuwa gbọn?

15 Be hiẹ sọgan yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe e na ko paṣa gbẹtọ lẹ bọ nukun yetọn na ko sọ bia to apà mẹ do to whenue Saulu jẹ yẹwhehodọ gando Jesu go ji to sinagọgu lẹ mẹ ya? “Be e ma yin dawe he gbà mẹhe nọ ylọ oyín ehe to Jelusalẹm lẹ do lọ die ya?” wẹ yé kanse. (Owalọ 9:21) To whenue Saulu to zẹẹmẹ basi do nuhewutu e do diọ nuyiwa etọn gando Jesu go ji, e “[dohia] to aliho he họnwun mẹ dọ ehe wẹ Klisti lọ.” (Owalọ 9:22) Ṣigba, eyin hodidọ de tlẹ họnwun, enẹ ma dohia dọ e na diọlinlẹnna mẹlẹpo dandan gba. E ma sọgan diọ pọndohlan mẹhe nọ tẹdo nuyiwa aṣa tọn lẹ go kavi mẹhe goyiyi ko doadọ̀do to ahun yetọn mẹ lẹ tọn. Ṣogan, Saulu ma gbọjọ.

16 To owhe atọ̀n godo, Ju he to Damasku lẹ gbẹ́ to nukundiọsọ Saulu. To godo mẹ, yé jlo na hù i. (Owalọ 9:23; 2 Kọl. 11:32, 33; Gal. 1:13-18) Whenue sébibla lọ gbà, Saulu yí zinzin zan bo yigbe dọ yè ni hẹn ẹn jẹte to ohà de mẹ gbọn nùvo adó tòdaho lọ tọn de mẹ, bo gbọnmọ dali tọ́n sọn tòdaho lọ mẹ. Luku ylọ mẹhe gọalọna Saulu nado họ̀ngán to ozán enẹ mẹ lẹ dọ “devi etọn [enẹ wẹ Saulu tọn] lẹ.” (Owalọ 9:25) Ehe dohia dọ e whè gbau, delẹ to mẹhe sè yẹwhehodidọ Saulu tọn to Damasku lẹ mẹ na ko kẹalọyi owẹ̀n lọ bo lẹzun hodotọ Klisti tọn lẹ.

17. (a) Etẹwẹ mẹdelẹ nọ wà eyin nugbo Biblu tọn yin didọna yé? (b) Etẹwẹ mí dona zindonukọn nado to wiwà, podọ etẹwutu?

17 Whenue hiẹ jẹ onú dagbe he a to pinplọn lẹ dọna whẹndo towe, họntọn towe lẹ, po mẹdevo lẹ po ji to tintan whenu, vlavo a na ko donukun dọ yemẹpo ni kẹalọyi nugbo Biblu tọn he họnwun hezeheze enẹlẹ. Delẹ to yé mẹ sọgan ko wàmọ, to whenue susu yetọn ma wàmọ. Na nugbo tọn, hagbẹ whẹndo towe titi tọn lẹ sọgan ko yinuwa hẹ we taidi kẹntọ. (Mat. 10:32-38) Ṣigba, eyin hiẹ zindonukọn nado nọ hẹn nugopipe towe nado yihojlẹdohogo sọn Owe-wiwe lẹ mẹ pọnte dogọ, podọ eyin hiẹ hẹn walọ dagbe Klistiani tọn go, mẹhe tlẹ diọnukunsọ we lẹ sọgan wá diọ pọndohlan yetọn.—Owalọ 17:2; 1 Pita 2:12; 3:1, 2, 7.

18, 19. (a) Etẹwẹ yin kọdetọn lọ to whenue Balnaba gọalọna Saulu? (b) Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Balnaba po Saulu po tọn gbọn?

18 To whenue Saulu jẹ Jelusalẹm, e vẹawuna devi lẹ nado yise dọ e ko lẹzun Klistiani todin—podọ owhẹ̀ yetọn whẹ́n. Ṣigba whenue Balnaba dekunnu dọ nugbo wẹ Saulu dọ, apọsteli lẹ kẹalọyi i, podọ e gbọṣi yé dè na ojlẹ de. (Owalọ 9:26-28) Saulu nọ yinuwa po zinzin po, ṣigba winyan wẹndagbe lọ tọn ma hù i. (Lom. 1:16) E yí adọgbigbo do dekunnu to Jelusalẹm, yèdọ tòdaho dopolọ he mẹ e bẹ homẹkẹndido devi Jesu Klisti tọn lẹ jẹeji te. Obu di Ju he to Jelusalẹm lẹ nado mọdọ afọzedaitọ yetọn lọsu ko lẹzun dopo to devi Jesu tọn lẹ mẹ, enẹwutu, yé jẹ ayiha lẹpo kàn ji nado hù i. Mí hia dọmọ: “To whenue mẹmẹsunnu lẹ sè gando ehe go, yé hẹn [Saulu] wá Sesalea bo do e hlan Talsu.” (Owalọ 9:30) Saulu hodo anademẹ Jesu tọn he e mọyi gbọn agun lọ gblamẹ. Gbọnmọ dali, ehe hẹn ale wá na Saulu podọ na agun lọ.

19 Doayi e go dọ Balnaba desọn ojlo mẹ nado gọalọna Saulu wẹ. Matin ayihaawe, nuyiwa homẹdagbe tọn ehe zọ́n bọ haṣinṣan họntọnjiji tọn pẹkipẹki de wá tin to devizọnwatọ Jehovah tọn zohunhunnọ ehelẹ ṣẹnṣẹn. Taidi Balnaba, be hiẹ nọ desọn ojlo mẹ nado gọalọna mẹyọyọ lẹ to agun lọ mẹ, bo nọ wazọ́n hẹ yé to kunnudegbe, bosọ nọ gọalọna yé nado yinukọn to nugbo lọ mẹ ya? Hiẹ na mọ ale susu yí eyin a wàmọ. Eyin wẹnlatọ yọyọ de wẹ a yin, be a nọ kẹalọyi alọgọ he yin nina we dile Saulu wà do ya? Azọ́nwiwa dopọ hẹ wẹnlatọ numimọnọ lẹ na gọalọna we nado hẹn nugopipe towe pọnte dogọ to lizọnyizọn lọ mẹ bo tindo ayajẹ susu dogọ, bosọ wleawuna họntọnjiji he dẹn-to-aimẹ lẹ.

“Mẹsusu Sọ Yise” (Owalọ lẹ 9:31-43)

20, 21. Nawẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn hohowhenu tọn lẹ po egbehe tọn lẹ po ko yí ‘ojlẹ jijọho tọn lẹ’ zan gbọn?

20 To whenue Saulu ko lẹzun Klistiani bo ko sọ gán sọn alọ mẹhe jlo na hù i lẹ tọn mẹ godo, “agun he tin lẹdo Jude po Galili po gọna Samalia lẹpo pé biọ ojlẹ jijọho tọn de mẹ.” (Owalọ 9:31) Nawẹ devi lẹ yí “ojlẹ he bọawu” ehe zan gbọn? (2 Tim. 4:2) Kandai lọ dọ dọ yé “to yinyin hinhẹn lodo.” Apọsteli lẹ po mẹmẹsunnu azọngbannọ devo lẹ po hẹn yise devi lẹ tọn lodo dogọ bo to anadena nulẹ, dile agun lọ “zindonukọn nado to budisi Jehovah bosọ to gbẹnọ sọgbe hẹ homẹmimiọn he gbigbọ wiwe nọ namẹ.” Di apajlẹ, Pita yí ojlẹ jijọho tọn lọ zan nado hẹn devi he nọ nọ̀ Lidda to Dankló Ṣalọni tọn ji lẹ lodo. Vivẹnudido etọn hẹn susu mẹhe nọ nọ̀ lẹdo lọ mẹ lẹ tọn penugo nado “lẹhlan Oklunọ dè.” (Owalọ 9:32-35) Devi lọ lẹ ma dike yanwle mẹdetiti tọn lẹ ni fẹayihasẹna yé, kakatimọ yé zindonukọn to nukunpipedo ode awetọ go mẹ podọ to wẹndagbe lọ lilá mẹ. Taidi kọdetọn de, agun lọ “to jijideji.”

21 Sẹpọ vivọnu owhe kanweko 20tọ lọ tọn, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ biọ “ojlẹ jijọho tọn” mọnkọtọn mẹ to otò susu mẹ. Aṣẹpipa gandudu voovo he ko gbidikọna omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na owhe susu lẹ tọn doalọte to ajiji mẹ, bọ azọ́n yẹwhehodidọ tọn he ko yin alọhẹndotena to otò enẹlẹ mẹ dai bọawu taun todin, bọ to whẹho delẹ mẹ, alọhẹndotenamẹ lọ lẹ tlẹ yin didesẹ petepete. Fọtọ́n susu Kunnudetọ lẹ tọn wẹ yí dotẹnmẹ hundote ehe zan nado dekunnu to gbangba, podọ ehe sọ hẹn kọdetọn dagbe he sẹhundaga lẹ wá.

22. Nawẹ a sọgan yí mẹdekannujẹ he a tindo zan to gigọ́ mẹ gbọn?

22 Be hiẹ to mẹdekannujẹ he a tindo yizan to gigọ́ mẹ ya? Eyin otò he mẹ mẹdekannujẹ sinsẹ̀n tọn tin te de mẹ wẹ a nọ nọ̀, Satani na jlo nado klọ we nado doafọna agbasanu lẹ, kakati nido yin yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ. (Mat. 13:22) A dike nudepope fẹayihasẹna we blo. Yí nuhe taidi ojlẹ jijọho tọn he a tindo todin lẹ zan ganji. Pọ́n ojlẹ enẹlẹ taidi dotẹnmẹ hundote nado dekunnu mlẹnmlẹn bo jlọ mẹdevo lẹ dote to agun lọ mẹ. Flindọ ninọmẹ towe lẹ sọgan diọ to ajiji mẹ.

23, 24. (a) Etẹlẹ wẹ mí plọn sọn kandai he gando Tabita go lọ mẹ? (b) Etẹwẹ mí dona magbe nado wà?

23 Lẹnnupọndo nuhe jọ do devi he nọ yin Tabita kavi Dọlka go ji. E nọ nọ̀ Jọppa, yèdọ tòdaho de he ma dẹn do Lidda. Mẹmẹyọnnu nugbonọ ehe yí whenu po nutindo etọn lẹ po zan ganji, bosọ sù “to azọ́n dagbe lẹ po nunina lẹblanu tọn . . . lẹ po mẹ.” Ṣigba to ajiji mẹ, azọ̀n de blá ẹ bosọ hù i. c Okú etọn hẹn awubla susu wá na devi lẹ to Jọppa, titengbe asuṣiọsi he ji homẹdagbe he Tabita nọ dohia lẹ ko yinuwado taun lẹ. Whenue Pita jẹ owhé he gbè oṣiọ lọ yin titẹ́ do, e wà azọ́njiawu de he depope to apọsteli Jesu Klisti tọn lẹ mẹ ma ko wà pọ́n. Pita hodẹ̀ podọ to enẹgodo, e fọ́n Tabita sọnku! Be hiẹ sọgan yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe asuṣiọsi lọ lẹ po devi he pò lẹ po na ko jaya do to whenue Pita ylọ yé lẹkọ do abò lọ mẹ bo do Tabita hia yé ya? Lehe nujijọ ehelẹ na ko hẹn yé lodo na whlepọn he yé na wá pehẹ lẹ do sọ! Matin ayihaawe, azọ́njiawu ehe “lẹzun yinyọnẹn lẹdo Jọppa lẹpo pé, mẹsusu sọ yise to Oklunọ mẹ.”—Owalọ 9:36-42.

Nawẹ a sọgan hodo apajlẹ Tabita tọn gbọn

24 Onú titengbe awe wẹ mí plọn sọn kandai ojlofọndotenamẹ tọn he gando Tabita go ehe mẹ. (1) Gbẹzan mítọn whègli. Enẹwutu, lehe e yin nujọnu do sọ, dọ mí ni wleawuna oyín dagbe de hẹ Jiwheyẹwhe to whenue mí gbẹ́ tindo dotẹnmẹ hundote nado wàmọ! (Yẹwh. 7:1) (2) Todido fọnsọnku tọn họnwun. Jehovah doayi nuyiwa homẹdagbe tọn voovo he Tabita basi lẹ go, bosọ suahọ ẹ. E na flin tuklajijẹ mítọn bo na fọ́n mí sọnku eyin e wá jọ bọ mí kú whẹpo Amagẹdọni do wá. (Heb. 6:10) Enẹwutu, vlavo mí to akọndona “ojlẹ awusinyẹn tọn” lẹ to alọnu din kavi mí to vivi “ojlẹ jijọho tọn” dù, mì gbọ mí ni sinyẹnlin dile mí to kunnude mlẹnmlẹn gando Klisti go. —2 Tim. 4:2.

a Pọ́n apotin lọ “ Saulu He Yin Falesi De.”

b To paa mẹ, apọsteli lẹ wẹ nọ na devi yọyọ lẹ nunina gbigbọ wiwe tọn lẹ. Ṣigba, to whẹho tangan ehe mẹ, e taidi dọ Jesu na aṣẹ Ananias nado na nunina gbigbọ tọn lẹ Saulu. To whenue Saulu lẹzun Klistiani godo, ojlẹ susu juwayi whẹpo e do wá mọ apọsteli 12 lẹ. Podọ, e yọnbasi dọ ewọ na ko yí zohunhun do to azọ́nwa taun to ojlẹ enẹlẹ mẹ. Enẹwutu, Jesu hẹn ẹn diun dọ Saulu mọ huhlọn he sin hudo e do yí nado sọgan to azọ́ndenamẹ yẹwhehodidọ tọn etọn hẹndi.

c Pọ́n apotin lọ “ Tabita—E ‘Sù to Azọ́n Dagbe lẹ Mẹ.’”