Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Páajtalil jeʼel u yáantkoʼon ken lúubuk k-óol yéetel ken túuntaʼak k-óoleʼ

Páajtalil jeʼel u yáantkoʼon ken lúubuk k-óol yéetel ken túuntaʼak k-óoleʼ

Páajtalil jeʼel u yáantkoʼon ken lúubuk k-óol yéetel ken túuntaʼak k-óoleʼ

«Le ken taalak le kiliʼich [muukʼ] ta wóokʼoleʼex[oʼ], yaan a kʼamkeʼex páajtalil.» (HCH. 1:8)

1, 2. ¿Baʼax áantajil tu yaʼalaj Jesús ken u kʼam u disipuloʼob, yéetel baʼaxten jach yaan u kʼaʼabéettaltiʼob?

JESUSEʼ u yojel u disipuloʼobeʼ maʼ kun páajtal u tsʼoʼokbeskoʼob chéen tu juunaloʼob le meyaj tu yaʼalajtiʼob ka u beetoʼoboʼ. Letiʼobeʼ jach yaan u kʼaʼabéettal u yáantaʼaloʼob, tumen jach nojoch le meyaj unaj u beetkoʼoboʼ, jach nojoch le páajtalil yaan tiʼ le máaxoʼob pʼekmiloʼoboʼ yéetel tumen chéen luʼumkabil máakoʼob. Le oʼolal le taʼaytak u bin teʼ kaʼanoʼ tu yaʼalajtiʼob: «Le ken taalak le kiliʼich [muukʼ] ta wóokʼoleʼex[oʼ], yaan a kʼamkeʼex páajtalil utiaʼal ka jóokʼkeʼex a [kʼaʼayteʼex] in kʼaabaʼ Jerusalén, tiʼ tuláakal Judea yéetel Samaria, tak [teʼ] kúuchiloʼob yaan tu xuul yóokʼol kaaboʼ» (Hch. 1:8).

2 Le tʼaanoʼobaʼ káaj u béeychajal teʼ Pentecostés tiʼ u jaʼabil 33 tiʼ le yáax siglo, le ka tsʼaʼab páajtalil tiʼ le disipuloʼob tumen le kiliʼich muukʼoʼ, lelaʼ le áantoʼob u kʼaʼaytoʼob le maʼalob péektsil tu kaajil Jerusalenoʼ. Mix máak páajchaj u beetik u xuʼulul u kʼaʼaytajoʼob (Hch. 4:20). Desde teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ yéetel tak teʼ «tu xuul yóokʼol kaab[aʼ]» jach kʼaʼabéettoʼon le páajtalil ku tsʼáaik Diosoʼ (Mat. 28:20).

3. 1) ¿Baʼax u jelaʼanil le kiliʼich muukʼ tiʼ le páajtaliloʼ? 2) ¿Bix u yáantkoʼon le páajtalil ku tsʼáaiktoʼon Jéeobaoʼ?

3 Kʼaʼajaktoʼoneʼ Jesuseʼ tu yaʼalaj tiʼ u disipuloʼob: «Le ken taalak le kiliʼich [muukʼ] ta wóokʼoleʼex[oʼ], yaan a kʼamkeʼex páajtalil». Baʼaleʼ maʼ unaj k-tuklik wa le kiliʼich muukʼ yéetel le páajtaliloʼ junpʼéeliliʼ baʼal. Le kiliʼich muukʼoʼ letiʼe muukʼ ku meyaj tiʼ Jéeoba utiaʼal u meyajoʼ; letiʼe muukʼ ku tsʼáaik tiʼ máak bey xan tiʼ wa baʼax utiaʼal u béeykuntik baʼax u tukultmajoʼ. Baʼaleʼ le páajtaliloʼ letiʼe baʼax áantkoʼon k-beet wa baʼaxoʼ. Le páajtaliloʼ jeʼel u yáantik juntúul máak bey xan junpʼéel baʼal utiaʼal u beetik junpʼéel meyajeʼ. Le kiliʼich muukʼoʼ jeʼel u páajtal u keʼetel yéetel le corriente eléctrica utiaʼal u cargartaʼal junpʼéel bateríaeʼ, baʼaleʼ le páajtaliloʼ jeʼel u páajtal k-ketik yéetel le muukʼ yaan ichil le bateríaoʼ. Le páajtalil ku tsʼáaiktoʼon Jéeoba yéetel u kiliʼich muukʼoʼ ku yáantkoʼon utiaʼal k-beetik le baʼax t-aʼalaj ka t-kʼubaj k-kuxtal tiʼ letiʼoʼ yéetel utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ baʼaloʼob kʼaastak (xokaʼak Miqueas 3:8 yéetel Filiposiloʼob 4:13).

4. ¿Baʼax ken k-il teʼ xookaʼ, yéetel baʼaxten?

4 ¿Bix jeʼel u yilaʼal wa tsʼoʼok k-kʼamik le páajtalil ku tsʼáaik le kiliʼich muukʼoʼ? ¿Baʼaxoʼob jeʼel u yáantkoʼon k-beeteʼ? Kex k-ilik k-beetik baʼax utstutʼaan Dioseʼ, k-aktáantik yaʼabkach talamiloʼob ku taal tiʼ Satanás, tiʼ le yóokʼol kaabaʼ bey xan yoʼolal le kʼebanoʼ. Maʼ unaj k-chaʼik u beetik k-lúubul le baʼaloʼobaʼ, baʼaxeʼ unaj u chúukpajal k-óol k-meyajt Jéeoba, u chúukpajal k-óol teʼ kʼaʼaytajoʼ yéetel maʼ u xuʼulul k-bisikba yéetel Jéeoba. Koʼoneʼex ilik bix u yáantkoʼon le kiliʼich muukʼ utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ le túuntaj óolaloʼoboʼ, utiaʼal maʼ u lúubul k-óol yéetel utiaʼal maʼ k-xulik k-meyajtik Dios.

Páajtalil utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ túuntaj óolaloʼob

5. ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon le payalchiʼoʼ?

5 Jesuseʼ tu kaʼansaj u disipuloʼob u kʼáatoʼob ich payalchiʼ: «Maʼ a chaʼik k-lúubul tiʼ túuntaj óolal, baʼaleʼ tokoʼon tiʼ kʼaas» (Mat. 6:13). Jéeobaeʼ maʼ ken u pʼat kʼaasil le máaxoʼob meyajtik ku kʼáatkoʼob áantaj tiʼoʼ. Uláakʼ juntéeneʼ Jesuseʼ tu yaʼalaj: «A Taataʼex yaan teʼ kaʼanoʼ bíin u tsʼáa le kiliʼich [muukʼ] tiʼ le máaxoʼob kʼáatiktiʼeʼ» (Luc. 11:13). ¿Máasaʼ jach ku líiʼsik k-óol k-ojéeltik Dioseʼ ku yaʼalik jeʼel u tsʼáaiktoʼon u páajtalil k-beetik baʼax maʼalobeʼ? Baʼaleʼ leloʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa maʼ ken u chaʼa u túuntaʼal k-óoliʼ (1 Cor. 10:13). Baʼaxeʼ u kʼáat u yaʼaleʼ le ken joʼopʼok u túuntaʼal k-óoleʼ, letiʼe súutukil maas unaj k-kʼáatik u yáantajoʼ (Mat. 26:42).

6. ¿Baʼax tu beetaj Jesús utiaʼal maʼ u beetaʼal u lúubul tumen Satanás?

6 Tiʼ Jesuseʼ meyajnaj le Kiliʼich Tsʼíiboʼob utiaʼal u aktáantik le túuntaj óolaloʼob tsʼaʼabtiʼ tumen le Kʼaasilbaʼaloʼ. Letiʼeʼ jach u kʼaj óol tubeel. Tuukulnakoʼon tiʼ le baʼaxoʼob tu yaʼalaʼ: «Le Kiliʼich Tsʼíiboʼ ku yaʼalik», «Ku yaʼalik xan le Kiliʼich Tsʼíiboʼ» yéetel «Xeen, Satanás, tumen ku yaʼalik le Kiliʼich Tsʼíiboʼ: [Adorart] Yuumtsil a Jajal Dios, meyajt xan chéen letiʼ». U yaabilaj Jesús tiʼ Jéeoba yéetel tiʼ u Tʼaaneʼ le áant utiaʼal maʼ u lúubul tiʼ le túuntajiloʼob tsʼaʼabtiʼ tumen le Kʼaasilbaʼaloʼ (Mat. 4:1-10). Ka tu yilaj Satanás maʼ lúub Jesús tiʼ mix junpʼéel túuntajileʼ lukʼ tu yiknal.

7. ¿Bix u yáantkoʼon le Biblia utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ le túuntaj óolaloʼoboʼ?

7 Wa tiʼ Jesús meyajnaj le Kiliʼich Tsʼíiboʼob utiaʼal maʼ u lúubul tiʼ le túuntaj óolaloʼoboʼ, toʼoneʼ maas unaj k-ilik k-beetik beyoʼ. Le yáax baʼax unaj k-beetik utiaʼal maʼ k-lúubuloʼ, letiʼe k-tsʼáaik k-óol k-kʼaj óolt baʼaxoʼob ku yaʼalik Jéeoba yéetel k-ilik k-tsʼáaik ichil k-kuxtaloʼ. Yaʼab máakeʼ ken tsʼoʼokok u xakʼalxoktikoʼob le Biblia yéetel u naʼatkoʼob baʼaxten maʼalob le baʼax ku kaʼansikoʼ ku yilik u beetkoʼob baʼax ku yaʼalik. U jaajileʼ «u tʼaan Jajal Dioseʼ», jach yaan u páajtalil, tumen «ku jóoʼsik tiʼ sáasil u tuukuloʼob yéetel baʼaxoʼob u kʼáat u beet le puksiʼikʼaloʼ» (Heb. 4:12). Tsʼoʼoleʼ wa k-maas xokik le Biblia yéetel k-tuukul tiʼ le baʼax ku yaʼalikoʼ, yaan k-maas kʼaj óoltik Jéeoba (Pro. 2:4, 5). Le Bibliaoʼ yaan páajtalil tiʼ, le oʼolal unaj k-jóoʼsik u tiempoil k-tuukul tiʼ le baʼaxoʼob ku yaʼalik jeʼel u yáantkoʼon k-maʼalobkíint k-kuxtaloʼ.

8. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal ka yanaktoʼon le kiliʼich muukʼoʼ?

8 Jesuseʼ maʼ lúub tiʼ le túuntaj óolaloʼob chéen tumen u yojel baʼax ku yaʼalik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, baʼaxeʼ tumen «chuup yéetel kiliʼich [muukʼ]» (Luc. 4:1). Toʼon xaneʼ, kʼaʼabéet k-ilik maʼ u xuʼulul k-bisikba yéetel Jéeoba utiaʼal u chúukpajal k-óol k-meyajte. Baʼaleʼ ¿bix jeʼel u páajtal k-natsʼikba tiʼeʼ? Unaj k-xokik le Bibliaoʼ, k-payalchiʼ bey xan k-bisikba yéetel le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ, lelaʼ letiʼe baʼaxoʼob u tsʼaamaj utiaʼal k-chuʼupul yéetel le kiliʼich muukʼoʼ (Sant. 4:7, 8). Yaʼab sukuʼunoʼobeʼ tsʼoʼok u yilkoʼobeʼ jach ku taasik yaʼab utsil u tsʼáaik u yóol máak u meyajt Dios. Ku yaʼalikoʼobeʼ jach ku yáantaʼaloʼob u maas tsʼáa u tuukuloʼob tiʼ baʼaloʼob yaan yil yéetel u meyajtikoʼob Dios.

9, 10. 1) ¿Baʼax túuntajiloʼob ku maas aktáantaʼal teʼ tuʼux kajaʼanechoʼ? 2) ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon le payalchiʼ yéetel k-tuukul tiʼ le talamiloʼob jeʼel u taasik u lúubul máak tiʼ kʼebanoʼ?

9 Tuukulnakoʼon tiʼ jujunpʼéel baʼaloʼob jeʼel u túuntik k-óoleʼ. Wa tsʼokaʼan k-beeleʼ, ¿tsʼoʼok wa u taaktal k-coquetear yéetel yaanal máax? Wa maʼ tsʼokaʼan k-beeleʼ, ¿tsʼoʼok wa k-invitartaʼal tumen juntúul máax maʼatech u meyajtik Dios ka jóoʼkoʼon tu yéetel? Wa ku chíikpajal baʼaloʼob kʼaastak teʼ televisión wa tiʼ Internetoʼ, ¿taakchaj wa u seguer k-chaʼantik? Utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ le baʼaloʼobaʼ jach kʼaʼabéet k-tuukul tiʼ le talamiloʼob jeʼel u taasik u káajal k-beetik baʼaloʼob kʼaastakoʼ, jujunpʼíitileʼ jeʼel u beetik k-lúubul tiʼ junpʼéel nojoch kʼebaneʼ (Sant. 1:14, 15). Unaj k-tuukul tiʼ bix ken u yuʼubiluba Jéeoba, le múuchʼuliloʼ bey xan k-familia. Baʼaleʼ wa k-beetik le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ mix baʼal kun chiʼichnakkúuntik k-conciencia (xokaʼak Salmo 119:37 yéetel Proverbios 22:3). Cada ken k-aktáant junpʼéel tiʼ le túuntaj óolaloʼobaʼ, kʼaʼabéet k-kʼáatik u yáantaj Dios utiaʼal maʼ k-lúubuliʼ.

10 Le u tsikbalil úuchik u túuntaʼal u yóol Jesusoʼ yaan uláakʼ baʼax ku kaʼansiktoʼon. Ka túuntaʼab u yóol tumen Satanás teʼ desiertooʼ, cuarenta kʼiinoʼob maʼ janakiʼ. Le Kʼaasilbaʼaloʼ tu yileʼ letiʼe «súutukil maas maʼalob utiaʼal u [...] túuntik u yóol[oʼ]» (Luc. 4:13NM). Bejlaʼeʼ láayliʼ bey xan u beetkoʼ, ku kaxtik le súutukil maas maʼalob utiaʼal u túuntik k-óoloʼ yéetel ku chʼaʼpachtikoʼon ken u yil naayal k-óol. Le oʼolal mantatsʼ unaj k-kanáantikba. Ken k-uʼuy kaʼanaʼanoʼon wa lubaʼan k-óoleʼ, letiʼe súutukil maas kʼaʼabéet k-kʼáatik u yáantaj Jéeobaoʼ yéetel ka u tsʼáatoʼon u kiliʼich muukʼ (2 Cor. 12:8-10).

Páajtalil ku yáantaj le ken kaʼankoʼon yéetel ken lúubuk k-óol

11, 12. 1) ¿Baʼaxten jach ku lúubul u yóol yaʼabkach máakoʼob bejlaʼeʼ? 2) ¿Baʼax jeʼel u tsʼáaiktoʼon u muukʼil utiaʼal k-aktáantik le baʼaxoʼob k-muʼyajtikoʼ?

11 Yoʼolal le kʼebanoʼ, yaan kʼiineʼ jach ku lúubul k-óol, lelaʼ maases tumen jach yaan talamiloʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ, maʼ xaaneʼ letiʼe kʼiinoʼob maas talamtak tsʼoʼok u yilaʼaloʼ (2 Tim. 3:1-5). Jeʼex u bin u maas náatsʼal u kʼiinil le Armagedonoʼ, bey u bin u maas yantal talamiloʼob yéetel chiʼichnakiloʼob yoʼolal taakʼin wa yoʼolal uláakʼ baʼaloʼob. Le oʼolal yaʼab máakeʼ táan u maas talamtal u tsʼáaik baʼaxoʼob kʼaʼabéet ichil u yotochoʼob. Ku jach chiʼichnaktaloʼob yéetel ku pʼáatal maʼ tu kaxtik baʼax u beetoʼob. Wa bey a wuʼuykabaoʼ, ¿baʼax jeʼel u yáantkecheʼ?

12 Kʼaʼajaktecheʼ Jesuseʼ tu yaʼaleʼ yaan u túuxtaʼal le kiliʼich muukʼ utiaʼal u yáantkoʼonoʼ (xokaʼak Juan 14:16, 17). Lelaʼ letiʼe baʼax maas yaan u páajtalil tiʼ tuláakal baʼal yanoʼ. Yéetel u yáantajeʼ Jéeobaeʼ ku tsʼáaiktoʼon «u maas yaʼabil» muukʼ utiaʼal u béeytal k-aktáantik jeʼel baʼaxak talamileʼ (Efe. 3:20). Apóstol Pabloeʼ tu yaʼaleʼ le kiliʼich muukʼoʼ ku tsʼáaiktoʼon «nojoch páajtalil», tak teʼ súutukiloʼob «yaantoʼon yaayaj óolaloʼob tuláakal tuʼux[oʼ]» (2 Cor. 4:7, 8). Kex maʼ tu luʼsaʼal tumen Jéeoba le baʼaxoʼob k-muʼyajtikoʼ, ku tsʼáaiktoʼon u kiliʼich muukʼ utiaʼal u tsʼáaiktoʼon u muukʼil k-aktáantikoʼob.

13. 1) ¿Baʼax tsʼáaik u muukʼil tiʼ Stephanie utiaʼal u aktáantik le talamiloʼoboʼ? 2) ¿Yaan wa máax a kʼaj óol táan u beetkoʼob beyoʼ?

13 Tuukulnakoʼon tiʼ Stephanie, juntúul precursora regular yaan 19 jaʼaboʼob tiʼ. Ka tu tsʼáaj 12 jaʼaboʼob tiʼeʼ tu tsʼáaj junpʼéel derrame cerebral tiʼ yéetel ilaʼab yaan junpʼéel tumor tu pool. Desde teʼ kʼiin jeʼeloʼ, tsʼoʼok kaʼatéen u operartaʼal, tsʼoʼok u tsʼaʼabal radioterapia tiʼ yéetel tsʼoʼok u tsʼáaik uláakʼ kaʼapʼéel derrame tiʼ, lelaʼ tsʼoʼok u beetik u pʼáatal maʼ jach sáasil u paakatiʼ yéetel maʼ tu páajtal u jach péeksik u búuj u wíinklil. Kex óoliʼ minaʼan u muukʼeʼ, Stephanieeʼ ku yilik u bin teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ yéetel ku jóokʼol kʼaʼaytaj. Baʼaleʼ ku yáantaʼal tumen Jéeoba utiaʼal u seguer u aktáantik le talamiloʼ. Letiʼeʼ jach ku líikʼil u yóol ken u xok u tsikbalil u kuxtal uláakʼ sukuʼunoʼob ku taasik le jóoʼsaʼaniloʼoboʼ. Le sukuʼunoʼob xanoʼ ku túuxtikoʼob mejen tarjetaʼob tiʼ utiaʼal u líiʼskoʼob u yóol yéetel ku tsikbaloʼob tu yéetel táanil tiʼ u káajal le muchʼtáambaloʼoboʼ bey xan ken tsʼoʼokok. Yéetel yaan xan tiʼ le máaxoʼob u kʼáat u kanoʼob u jaajiloʼ ku yóotkoʼob bin tu yotoch utiaʼal u tsʼaʼabal xook tiʼob yéetel le Bibliaoʼ. Yoʼolal tuláakal lelaʼ, Stephanieeʼ jach ku tsʼáaik nib óolal tiʼ Jéeoba yéetel ku tuukul tiʼ le baʼax ku yaʼalik le Salmo 41:3, junpʼéel teksto jach utstuyich, tumen ku béeytal ichil u kuxtal.

14. ¿Baʼax jach junpuliʼ maʼ maʼalob ka k-beet ken lúubuk k-óoliʼ, yéetel baʼaxten?

14 Wa kaʼanaʼanoʼon bey xan wa táan k-aktáantik talamiloʼobeʼ, maʼ xaaneʼ k-tuklik jeʼel k-uʼuyikba maʼalobil wa ka xuʼuluk k-jóoʼsik yaʼab tiempo utiaʼal k-xook t-juunal wa ich familiail, k-jóokʼol kʼaʼaytaj yéetel k-bin teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ. Baʼaleʼ jach junpuliʼ maʼ maʼalob ka k-beet beyoʼ. ¿Baʼaxten? Tumen le baʼaxoʼob k-beetik utiaʼal k-meyajtik Diosoʼ ku yáantkoʼon utiaʼal k-kʼamik le kiliʼich muukʼoʼ, le oʼolal ku líiʼsik k-óol yéetel ku tsʼáaiktoʼon muukʼ (xokaʼak Mateo 11:28, 29). ¿Máasaʼ yaan kʼiineʼ jach kaʼanaʼanoʼon ken kʼuchkoʼon teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ, baʼaleʼ ken tsʼoʼokkeʼ k-uʼuyikba jach maʼalobil?

15. 1) ¿Ku yaʼalik wa Jéeoba maʼ unaj k-tsʼáaik k-óol k-meyajtiʼ? Meyajnaktech tekstoʼob utiaʼal a núukik. 2) ¿Baʼax ku yaʼalik u tsʼáaiktoʼon Dios, yéetel baʼax kʼaʼatchiʼi jeʼel u beetik máakeʼ?

15 Leloʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa chéen chʼaʼabil u beetik u disipuloil máak tiʼ Cristoiʼ. Baʼaxeʼ jach kʼaʼabéet u tsʼáaik u yóol máak utiaʼal u chúukpajal u yóol (Mat. 16:24-26; Luc. 13:24). Baʼaleʼ wa k-kaʼanaleʼ, jeʼel u yáantkoʼon Jéeoba yéetel u kiliʼich muukʼeʼ. Profeta Isaíaseʼ tu tsʼíibtaj: «Máaxoʼob ku yoksik u yóoloʼob tiʼ Yuumtsileʼ bíin yanak túumben muukʼ tiʼob bíin páatak u xikʼnaloʼob beyoʼob [aguilaeʼ]; maʼ bíin [kaʼankoʼob] ken áalkabnakoʼob[iʼ], maʼ xan bíin jéesbalnakoʼob ken xíimbalnakoʼobiʼ» (Isa. 40:29-31). Wa beyoʼ, maʼ xaaneʼ jeʼel k-tuklikeʼ, ¿baʼaxten túun yaneʼ ku yilik jach talam u meyajtaʼal Dios?

16. ¿Baʼaxoʼob unaj k-beetik utiaʼal maʼ k-sen kaʼanal?

16 Le Bibliaoʼ ku yaʼalik tiʼ tuláakal le máaxoʼob meyajtik Dios ka u yéeyoʼob «mantatsʼ baʼax [maas] maʼalob[oʼ]» (Fili. 1:10). Pabloeʼ tu ketaj u meyajtaʼal Dios yéetel junpʼéel ketlan áalkab chowak, tu yaʼalaj: «Koʼo[neʼex] pʼatik juntséelil le baʼaxoʼob kʼatik k-beeloʼ, [...] ka k-áalkabt yéetel chúukaʼan óolal le bej yaan táanil toʼonoʼ» (Heb. 12:1). Le baʼax tu yaʼaloʼ ku yeʼesik u kʼaʼabéetil k-pʼatik baʼaloʼob maʼ jach kʼaʼabéetoʼobiʼ. Maʼ xaaneʼ taak k-oksik uláakʼ baʼaloʼob ichil le yaʼabkach meyajoʼob k-beetkoʼ. Wa beyoʼ, maʼalob ka tukle: «¿Bukaʼaj tiempo kin máansik tin meyaj? ¿Kin jóoʼsik wa yaʼab tiempo chéen utiaʼal in jóokʼol xíimbal? ¿Bukaʼaj tiempo kin máansik utiaʼal in náaysik in wóol wa utiaʼal in beetik uláakʼ baʼaloʼob?». U kanik máak u tsʼáa u pʼiis baʼaxoʼob ku beetkeʼ le kun áantik utiaʼal maʼ u beetik baʼaxoʼob maʼ jach kʼaʼabéetiʼ.

17. ¿Baʼaxten ku lúubul u yóol jujuntúul sukuʼunoʼob, yéetel baʼax ku yaʼalik Jéeoba jeʼel u líiʼsik u yóoloʼobeʼ?

17 Yaan sukuʼunoʼobeʼ maʼ xaaneʼ lubaʼan u yóoloʼob tumen jach úuch joʼopʼok u páaʼtkoʼob le xuʼulsajiloʼ (Pro. 13:12). ¿Baʼax jeʼel u líiʼsik u yóoloʼobeʼ? Le baʼaxoʼob ku yaʼalik Habacuc 2:3: «Tsʼeʼetsʼek kʼiin u bin utiaʼal ka béeyak le baʼax tsʼoʼok a wilik tiʼ le náayaʼ; baʼaleʼ maʼ bíin pʼáatak maʼ u yúuchuliʼ. Techeʼ páaʼte kex ka a wilaʼa táan u xáantal, tumen bíin kʼuchuk jach u kʼiinil u béeytal». Jeʼex túun k-ilkoʼ, Jéeobaeʼ ku yaʼalik yaan u béeykuntik jach teʼ kʼiin u tukultmajoʼ.

18. 1) ¿Baʼaxoʼob jach jeʼel u líiʼskoʼob k-óoleʼ? 2) ¿Baʼax ken k-il teʼ tuláakʼ xookoʼ?

18 U jaajileʼ jach k-tsʼíiboltik ka kʼuchuk u kʼiinil maʼ k-kaʼanal, maʼ u lúubul k-óol yéetel ka pʼáatak máak «bey tu táankelmil tu kaʼatéeneʼ» (Job 33:25). Baʼaleʼ bejlaʼeʼ jeʼel u tsʼaʼabaltoʼon páajtalil tumen le kiliʼich muukʼ utiaʼal k-tsʼáaik k-óol k-meyajt Diosoʼ (2 Cor. 4:16; Efe. 3:16). Maʼ k-chaʼik u luʼsaʼaltoʼon u páajtalil k-kʼamik le kuxtal minaʼan u xuuloʼ. Tuláakal le túuntaj óolaloʼob, le u kaʼanal máak yéetel le u lúubul u yóol máakoʼ yaan u xuʼulul le ken kʼuchuk le túumben luʼumoʼ. Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan k-ilik bix jeʼel u yáantkoʼon le kiliʼich muukʼ ken chʼaʼpachtaʼakoʼonoʼ, ken joʼopʼok k-túulchʼintaʼal tumen u maasil k-beet baʼax maʼ maʼalobiʼ yéetel ken k-muʼyajt uláakʼ talamiloʼob.

¿Baʼax jeʼel a núukikeʼ?

• ¿Bix u tsʼáaiktoʼon muukʼ k-xokik le Bibliaoʼ?

• ¿Bix jeʼel u yáantkoʼon le payalchiʼ yéetel k-tuukul tiʼ le talamiloʼob jeʼel u taasik k-lúubul tiʼ kʼebanoʼ?

• ¿Baʼaxoʼob unaj k-beetik utiaʼal maʼ u lúubul k-óol?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 24]

Le muchʼtáambaloʼoboʼ ku líiʼsik k-óol